První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1344 v listině krále Jana Lucemburského, když okolí Kostelce (nad Černými lesy) včetně pastevní vísky Jevany směňoval s Ješkem z Náchoda za Náchod. V té době Jevany náležely k Aldašínu, který byl největší va nejstarší osadou na území dnešních Jevan. V roce 1377 připadly Jevany Ondřeji staršímu z Dubé, od roku 1405 poprávci kouřimského kraje, který je připojil ke zlenickému panství. To v roce 1415 získali páni z Konojed a v roce 1445 Kostkové z Postupic. Když se v roce 1454 stává majitelem panství Mikuláš (Mikeš) Kostka z Postupic, je v majetku panství jmenován i Údašín (Aldašín), Bohumil a Jevany. V roce 1498 koupil Michal Slavata z Chlumu a Košumberka Jevany, Aldašín a Bohumil od Zdeňka z Postupic a stávají se trvalou součástí černokosteleckého panství. Při vypálení Aldašína v roce 1645 Švédy byly Jevany jako jediná ves v okolí ušetřeny a přestože sem přicházeli noví osadníci, ještě v roce 1674 zde žilo pouze 14 dospělých obyvatel. Vzhledem k určité zapadlosti vesnice, k většímu rozvoji docházelo velmi pozvolně. V roce 1848 po zrušení patrimoniální správy se Jevany staly součástí Černých Voděrad, v jejichž zastupitelstvu měly funkci prvního radního. Tu zastával jevanský sedlák a hostinský František Pačes, který se v roce 1888 stal prvním starostou samostatných Jevan (v té době měly již 270 obyvatel).
Přelom 19. a 20. století přináší do Jevan nový fenomén, a to cestovní ruch, zejména pražská střední vrstva začíná využívat zdejších ubytovacích hostinců a letních bytů v soukromí. Výstavbu vlastních letních sídel v Jevanech započala spisovatelka Gabriela Preissová, která si nechala v roce 1903 postavit vilu od architekta Josefa Fanty, který již v té době sám vlastnil v Jevanech bývalý hostinec. Když byla potom v roce 1910 vybudována nákladem posledního černokosteleckého knížete Jana z Lichtenštejna na místě starší cesty nová silnice od císařské silnice ve Vyžlovce přes Jevany do Stříbrné Skalice, znamenalo to další rozvoj turismu. Ve 20. letech 20. století byla obec elektrifikována a stala se jedním z nejoblíbenějších letoviskem pražské smetánky v meziválečném období. Období úpadku ale znamenala celá druhá polovina 20. století, kdy byl zrušením živností a zestátněním hotelů (přeměněných na odborářské zotavovny) a soukromých vil (zabraných prominenty komunistického režimu) rozvrácen celý předválečný systém. Jevanům ani neprospělo přidružení do okresu kolín v roce 1960, protože zájem kolínských úředníků na „pražských“ Jevanech byl malý a dojíždění za úřady do vzdáleného Kolína složité. V té době probíhá v Jevanech a blízkém okolí především výstavba rekreačních chat.
V letech 1850-68 náležely Jevany do okresu Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy), 1868 - 1960 do okresu Český Brod, vletech 1960 - 2007 do okresu Kolín a po reorganizaci státní správy v roce 2007 připadly do okesu Praha-východ.
Neobyčejně půvabné prostředí Jevan využili několikrát filmaři a obec proslavili například ve fimech Pudr a benzín (Voskovec a Verich, 1931), Dva týdny štěstí (Vladimír Slavinský, 1940), Dovolená s Andělem (Bořivoj Zeman, 1952), Vyšší princip (Jiří Krejčík, 1960), Nechci nic slyšet (Ota Kovala, 1978) nebo Jak básníkům chutná život (Dušan Klein, 1987).
František Pačes (* 24. 2. 1854 Černé Voděrady - † 8. 10. 1920 Jevany) - od roku 1888 první jevanský starosta, tuto funkci vykonával až do roku 1918 a zasloužil se významně o rozvoj obce.
Josef Fanta (* 7. 12. 1856 Sudoměřice u Tábora - † 20. 6. 1954 Praha) - jeden z nejvýznamnějších představitelů české secese, architekt, návrhář nábytku, malíř, věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem; od roku 1900 vlastnil v Jevanech dům čp. 39 a hospodu, jemu vděčí Jevany za zájem slavných pražských osobností, které si zde nechaly stavět luxusní sídla a letní byty.
Gabriela Preissová (* 23. 3. 1862 Kutná Hora - † 27. 3. 1946 Praha) - česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla; v roce 1903 si nechala os Josefa Fanty postavit první vilu v Jevanech, která stála za rozvojem obce jako místa pro rekreaci slavných pražských osobností.
Milena Jesenská (* 10. 8. 1886 Praha - † 17. 5. 1944 Ravensbrück, Německo) - levicová intelektuálka, odbojářka, přítelkyně Franze Kafky i Julia Fučíka, se svými rodiči pobývala na letním bytě v Jevanech, které ji svou krásou učarovaly.
Karel Svoboda (* 19. 12. 1938 Praha - † 28. 1. 2007 Jevany) - významný český skladatel filmové, televizní, populární a muzikálové hudby, autor mnoha velkých hitů, spolupracoval s Karlem Gottem a textařem Jiřím Štaidlem; v Jevanech koupil v roce 1978 vilu od architekta Josefa Fanty, kterou postavil v roce 1906 pro spisovatelku Gabrielu Preissovou, před tímto domem spáchal Svoboda sebevraždu zastřelením.
Karel Gott (* 14. 7. 1939 Plzeň) - jeden z nejvýznamnějších českých zpěváků populární hudby a amatérský malíř, mnohonásobný držitel ocenění Zlatý slavík a po roce 1996 Český slavík; v letech 1969-88 vlastnila rodina vilu v jevanech, kde Mistr často pobýval.
Jiří Štajdl (* 22. 1. 1943 Praha - † 9. 10. 1973 u Říčan) - český textař, scénárista, hudebník a divadelní manažer, blízký spolupracovník zpěváka Karla Gotta, zahynul při autonehodě; rodina od roku 1969 vlastnila v Jevanech tzv. Pazeltovu vilu.
Ladislav Štaidl (* 10. 3. 1945 Stříbrná Skalice) - český hudebník, kytarista, pianista, skladatel, textař, hudební aranžér, zpěvák a podnikatel.
Iveta Bartošová (* 8. 4. 1966 Čeladná - † 29. 4. 2014 Praha-Uhříněves) - česká zpěvačka, 3x získala ocenění Zlatý slavík; s Ladislavem Štaidlem žila v jejich vile v Jevanech v letech 1996 - 2000 a toto období bylo nejšťastnějším v jejím životě.
Vysvětlení názvů obce není jasné, existuje několik hypotéz v rovině pověstí. Podle nich je název odvozován od údajných jmen prvních osadníků Jevanů nebo se také hovoří o Jívanech odvozených od vrby jívy. Jedna z hypotéz odvozuje název podle jakéhosi poustevníka Ivana (Ivan = Jan = Jevany), někdy dokonce sv. Ivana, který měl žít v okolních lesích a podle kterého se skupině balvanů v lese dodnes říká Ivanovo lože.
Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 21. června 2018 usnesením č. 9 schválen znak a prapor obce. Znak tvoří zelený štít s modrou vlnitou patou, nad kterou jsou zkřížené zlaté větévky jívy s pupeny. Vlajku tvoří zelený list s modrým pruhem na vlajícím okraji, v zeleném poli jsou zkřížené žluté větévky jívy s pupeny.
Jevany jsou dnes samostatnou obcí, jejích součástí jsou samoty (zaniklé vsi) Bohumil, Aldašín, Cukmantl a Penčice. Katastrální výměra činí 12,98 km² a žije zde 725 stálých obyvatel (1. ledna 2016).
Jevany leží 5 kilometrů jihozápadně od Kostelce nad Černými lesy (29 kilometrů západně od Kolína) v nadmořské výšce 380 metrů.