Cesty a památky

Kolínsko » Hradešín

Hradešín

V místních pověstech se traduje, že na místě obce stával hrad Sedešín, který roku 753 postavil „na hoře blízko úvalu“ (dovozovaly se dnešní Úvaly) přemyslovský kníže Nezamysl na počest právě narozeného syna Mnaty. Informace se zakládá na pověsti, kterou v 18. století zapsal hradešínský farář, ta se ale týká jiného místa Selčín nebo Zelčín u Roudnice nad Labem.

Obec pod názvem Radešín vznikla nejpozději na počátku 12. století, kdy okolo zdejšího vrchu procházela důležitá raně středověká obchodní cesta, tzv. Trstenická stezka, ačkoliv již do 10. století spadají zmínky o jakémsi vladykovi Jarkovi Radešínském, který při sjezdu na hradě v Kouřimi tvrdě vystoupil proti výrokům pohanského zlického knížete Radslava na adresu křesťanského přemyslovského knížete Václava. První písemný doklad o Radešíně je ale až z roku 1352 a od roku 1368 vlastnili ves Olbramovicové, s nimiž se v roce 1385 dostala pod správu škvoreckého panství. V roce 1460 ale byla obec rozdělena mezi několik majitelů, část vlastnili Hostynští ze Stěžova, část Čeněk z Klinštejna a výsadní právo k místní krčmě drželi Svitáčkové z Landštejna na Tuchorazi. V roce 1560 jednotlivé části vsi koupil Jaroslav Smiřický ze Smiřic, majitel černokosteleckého panství, a ves jako celek opět připojil ke Škvorci. Jeho součástí zůstal Hradešín až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Od té doby je samostatnou obcí, do roku 1960 v okrese Český Brod, od roku 1960 v okrese Kolín.

Za dobrých povětrnostních podmínek je od zvonice kostela sv. Jiří, nebo z louky pod kostelem (přes kterou vede červená turistická značka), zcela ojedinělý panoramatický výhled na hlavní město Prahu, Krušné hory, České středohoří a Říp, Bezděz, Ještěd, Jizerské hory a Krkonoše. Jedná se o nejvyšší místo na trase mezi Kolínem a Prahou.

V roce 1999 se v Hradešíně natáčely exteriéry k televiznímu filmu Silák a strašidla, natočeného na motivy pohádky Václava Říhy Nebojsa. Scénář napsala spisovatelka Martina Drijverová a režisérka Vlasta Janečková obsadila do role tetičky skvělou Hanu Maciuchovou, jako Jura se představil Jiří Racek a Lidku hraje Magdalena Chrzová.

Osobnosti

Alois Richard Nykl, PhDr. (* 13. 12. 1885 Radlice, hájovna Kachní Louže - † 5. 12. 1958 Evanston, Ilinois, USA) - český polyglot, arabista, profesor orientálních řečí na University of Chicago, cestovatel a člen českého národního hnutí v USA, překladatel koránu do češtiny; v letech 1920-38 opakovaně pobýval na hradešínské hájovně "Niklovna", kde byl jeho otec penzionován.

Hrouda Jaroslav (* 4. 8. 1902 Hradešín - † ?) - vojenský kapelník, hudební pedagog a skladatel působící od roku 1916 v Polsku, intenzivně šířil českou klasickou hudbu v Polsku a navazoval česko-polskou spolupráci v oblasti vojenské hudby.

Psota Jan ml. (* 30. 8. 1983 Hradešín) - regionální historik Českobrodska, kronikář a velký propagátor památek regionu. Je také autor mnoha odborných prací, spoluautor informačních panelů několika naučných stezek v okolí a organizátor kulturního života v okolních obcích.

Původ názvu

Původ názvu obce je od osobního jména Radeša (Radesja), který zde postavil opevněný dvorec. V roce 1418 se poprvé objevuje název Hradešín (rozkolísané používání ve staré češtině písmen h a r), v 19. stol. se užívalo pojmenování Hradešín i Radešín, po roce 1921 byl název kodifikován na Hradešín.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 31. května 2005 usnesením č. 54 schválen znak a prapor obce, jeho autorem je heraldik Stanislav Kasík. Znak tvoří modrý štít, kde je na zeleném návrší volná zlatá zeď se stříbrnou branou s otevřenými dřevěnými vraty přirozené barvy na černých závěsech, ve kterých je červený heroldský kříž, a za zdí vyčnívající rotunda s černým románským oknem, po stranách se zastřešenými apsidami, vše zlaté a kvádrované, střechy červené, prostřední se zlatým křížem. Prapor tvoří dva vodorovné pruhy, modrý a zelený, v poměru 4:1. V modrém pruhu je žlutá volná zeď s bílou branou s hnědými otevřenými vraty na černých závěsech, v bráně červený středový kříž. Za zdí vyčnívá rotunda s černým románským oknem, po stranách se zastřešenými apsidami, vše žluté a kvádrované, střechy červené, prostřední se žlutým křížem. Jedná se o tak zvané mluvící znamení, kde modrá barva symbolizuje nebe nad návrším, znázorněným zelenou barvou, na kterém stojí románská rotunda, vyjadřující nejstarší dějiny obce, které nejsou zaznamenány písemně, a opevnění obrannou funkci kostela v období středověku. Kříž v otevřené bráně symbolizuje sv. Jiří, kterému je místní kostel zasvěcen