Cesty a památky

Kolínsko » Hradešín » kamenná kazatelna

kamenná kazatelna

Hradešín, Ostatní pozoruhodnosti

Goticko-renesanční kamenná kazatelna druhotně sestavená z několika různě starých částí pocházejících ze 14. - 16. století. Na současném místě v ohradní zdi kostela sv. Jiří ji nechal v roce 1910 zřídit děkan Augustýn Ulrich na náklad knížete Jana II. z Lichtenštejna, který celou záležitost financoval. Ten také zapůjčil zaměstnancům zdejšího velkostatku pro snazší transport kamenných desek kazatelny z Přišimas (Horek) svůj automobil (nazvaný tehdy samochodem), který byl nevídanou atrakcí a dle záznamů ve farní kronice způsobil v obci nemalé pozdvižení. Kazatelna nahradila již dříve zbořenou kapli sv. Jiří, aby mohla být obnovena venkovní kázání a zdravice při svatojiřských poutích.

Nejstarší částí celé sestavy je noha kazatelny z 14. století s profilovanou patkou, dle názoru Mgr. Vladimíra Rišlinka se jedná o zbytek sloupu, který podpíral záklopový dřevěný strop v lodi kostela (nebo dokonce klenbu. Ta nese desku ukončenou bohatě profilovanou římsou, pochízející z původní hradešínské kazatelny z roku 1568. Na ní jsou upevněny tři desky kazatelny z roku 1575, původně v kostele s. Petra a Pavla v Horkách (Přišimasech). Na první desce je reliéf sv. Petra (s atributem v podobě klíče od nebeské brány), na druhé desce je reliéf vzkříšeného Krista (stojícího v otevřeném hrobě) a na třetí desce je český nápis gotickou minuskulou: LETA PANIE 1575 TOTO DILO DOKONANO GEST ZA PANA MARTINA NA TEN ČAS VŘZEDNIKA SSKWORECZKIHO A ZA RYCHTARZE WAN(K)A MICHALKOWA, doplněný na boku desky reliéfy pěti pětilistých květů. Zmíněná jména na třetí desce se vztahují k osobě Martina Náchodského, úředníka vrchnostenské kanceláře (písaře) Smiřických na zámku Škvorci, který financoval stavbu kazatelny (také kazatelny v kostele sv. Martina v nedalekých Rostoklatech), a tehdejšího rychtáře Horek Vaňka Michálka. Čtvrtou stranu phrazení kazatelny tvoří hladká betonová deska z roku 1910.

Lidově se kazatelně říká „husitská kazatelna“ (s husity ovšem nemá nic společného) nebo "polní kazatelna", protože sloužila k venkovním kázáním a pronášení zdravic hradešínských farářů při svatojiřských poutích.