Cesty a památky

Kolínsko » Veltruby » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie

Veltruby, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Přímo ve Veltrubech ve středověku kostel nestál, v roce 1352 je však písemně doložen kostel Navštívení Panny Marie v Jezeřanech, které jsou dnes součásti Veltrub. V roce 1841 nechal jeho patron, baron Albert Steiger z Mürsingu tento kostel zbořit a v roce 1843 zahájil mezi Veltruby a Jezeřany stavbu dnešního pozdně klasicistního kostela. Ten byl dokončen v roce 1846 a 19. dubna vysvěcen arcibiskupským vikářem Josefem Balatým se zasvěcením Navštívení Panny Marie. V roce 1893 nechal kostel upravit farář Josef Vobořil, stavební práce provedl kolínský stavitel Karabáček. Další opravy si vyžádal neutěšený stav kostela v roce 1929, který, jak se ukázalo, byl nedostatečně dobře založen v podmáčeném terénu a praskaly mu zdi. Opravu provedl kolínský stavitel Petříček v letech 1929-30. V průběhu roku 1980 proběhla generální oprava kostela a při slavnostním vysvěcení 14. prosince 1980 za účasti pražského arcibiskupa kardinála Františka Tomáška bylo změněno zasvěcení kostela na Nanebevzetí Panny Marie.

Kostel je jednoduchá obdélná stavba orientovaná ve směru jihovýchod - severozápad, z jejíž jednolité hmoty vystupuje pouze předsíň sakristie v jihozápadní stěně. Nad jihovýchodní průčelí se zdvíhá věž s polokruhovým oknem a velkým obdélným segmentově zaklenutým oknem ve zvonovém patře. Nad vchodem je obraz v obdélném, zapuštěném rámu z roku 1848, zobrazující Krista kráčejícího se svými učedníky obilným polem. Nad ním je velké polokruhové okno osvětlující kruchtu. Boční stěny jsou prolomeny čtyřmi obdélnými, segmentově ukončenými okny, přičemž tři osvětlují loď a poslední oratoře po stranách presbytáře. Stejné okno na zadní severozápadní stěně presbytáře je zazděné.

Obdélná plochostropá loď je prolomena na každé straně trojicí segmentově ukončených oken, stěny jsou hladké bez odzdob. Na jihovýchodní straně je vložena zděná kruchta na dvou sloupech, ukončená geometricky pojatým ozdobným zábradlím. Ve středu kruchty je vložen nástavec pro varhany, vynesený až do stropu a sklenutý do tří stran segmentovými oblouky. Vítězný oblouk má tvar stlačeného oblouku a je nesen dvěma štukovými pilastry s římsovými hlavicemi. Otevírá se do čtvercového prostoru presbytáře s plochým stropem a dvěma postranními oratořemi oddělenými od presbytáře zábradlím. Pod pravou oratoří je komora, pod levou je vstup do sakristie. Na stropu lodi je obraz Nanebevzetí Panny Marie z doby kolem roku 1930 od neznámého, zřejmě místního malíře.

Zařízení kostela je velmi nesourodé, mobiliář pochází částečně ze zbořeného kostela v Jezeřanech, část sem byla v roce 1873 přenesena ze zrušené zámecké kaple v Radovesnicích I. a část je z 2. poloviny 20. století. Původní hlavní oltář z roku 1893 od Antonína Suchardy ml. s obrazem od Antonína Mühla byl nahrazen v roce 1980 moderním oltářem Strom života (výška 6 metrů, šířka 2,5 metru), navrženým bratry Ladislavem a Janem Kamarýtovými z Kolína. Oltář z různých druhů dřev (různé barvy i tvrdost symbolizují různorodost lidí na planetě) zhotovili truhláři František Sodoma z Veltrub a Josef Herčík z Velkého Oseku. Dvojitý kovový kříž objímá celý oltář (celý svět), na něm je umístěna socha Krista z kostela sv. Prokopa v Sázavě, hledící na barokní obraz Nanebevzetí Panny Marie z 18. století, původně visící mezi okny jihozápadní stěny (jeho původ je nejasný, kostelu ho v roce 1882 darovala Marie Novotná z Kolína). Pravý boční oltář Početí Panny Marie je z roku 1676, zdobený iluzivním mramorováním a soudobým ikonograficky pozoruhodným obrazem* Neposkvrněného početí Panny Marie od neznámého autora, pravděpodobně původně hlavní oltář kostela v Jezeřanech. Na obraze je vyobrazena Panna Maria stojící na hadovi ukrytém v růžovém keři, svoji tvář obrací k nebi, kde je holubice Ducha svatého, a v rukou drží na prsa přitisknutou kytici lilií; v dolních rozích obrazu jsou polopostavy Mariiných rodičů - sv. Anny a sv. Jáchyma. Na stejně provedeném levém bočním oltáři z roku 1873 od řezbáře Josefa Douši je obraz* Ukřižování Krista z doby kolem roku 1710 od neznámého autora, přenesený sem ze zrušené zámecké kaple v Radovesnici I.; tělo Krista je provedeno s neobvykle vypracovanou muskulaturou. U jihozápadní stěny je Lurdská jeskyně se sochou Panny Marie od kutnohorského řezbáře Bohumila Beka z roku 1912 nad barokním retáblem původního oltáře z 18. století. Po jejích stranách (rovněž původně u hlavního oltáře) stojí dvě rokokové sochy andělů - světlonošů*, velmi jemná řezba z doby kolem roku 1740. U protější, severovýchodní stěny je barokní oltář z 2. poloviny 18. století, přenesený sem v roce 1966 z kostela Nejsvětějšího srdce Ježíšova ve Velkém Oseku, kam byly přeneseny z Kutné Hory. Tvoří ho dva barokní relikviáře s ostatky svatých mučedníků po stranách a uprostřed skříňka s kopií sošky Pražského Jezulátka z roku 1723. Po jeho stranách jsou sochy sv. Terezie (vpravo) Nejsvětějšího srdce Ježíšova (vlevo), nad oltářem je obraz sv. Prokopa. Na oratoři je zavěšen obraz sv. Václava a Ludmily od Antonína Mühla z 2. pol. 19. století. Na kruchtě jsou umístěny varhany z roku 1846 z neznámé dílny, opravené v roce 1886 Janem Tučkem z Kutné Hory. Na stěnách je křížová cesta z roku 1980, její obrazy namaloval Ladislav Kamarýt, rámy vyřezal dle jeho nákresů František Sodoma. Ve věži visí zvon přenesený ze zbořeného kostela v Jezeřanech od kutnohorského zvonaře Ondřeje Ptáčka, ulitý v letech 1480-1500. Koruna je tvořena šesti zdobenými uchy a plášť zdobí jednořádkový latinský nápis gotickou minuskulou, ohraničený dvojlinkami: HEC CAMPANA FVSA EST AD HONOREM DEI ET ACSANCTVUM PETRI PER MAGISTRUM ANDREA DICTV PTACZEK.

Z výbavy kostela pochází kalich* (výška 20,5 cm, signován „C.K.“) ze zlaceného stříbra z roku 1669, darovaný kostelu v roce 1874 jeho patronem, majitelem radovesnického zámku Jakubem Alexandrem Portalés-Gardiér; dnes je uložený v depozitáři Arcibiskupství pražského.

Od 1. ledna 2005 filiální kostel spravovaný Římskokatolickou farností Kolín v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají každou neděli v 11:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl 30. 10. 1986 zapsán je spolu se sochou sv. Václava do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 18554/2-878.