Cesty a památky

Kolínsko » Veletov

Veletov

Vesnice je poprvé doložena roku 1306 v majetku Miloty z Choltic. V roce 1309 prodal Milota své statky Veletov a Sokoleč (u Poděbrad) cisterciáckému klášteru v Sedlci, jemuž Veletov patřil až do husitských válek. V roce 1426 zastavil císař Zikmund Veletov nejvyššímu mincmistrovi Mikuláši Divíškovi z Jemniště a Kladrub, ten ho však prodal v roce 1444 Bedřichovi ze Strážnice, takže byl připojen ke kolínskému panství. V roce 1446 Veletov Bedřich postoupil svému švagru, bohatému horníkovi, Janu z Trojanovic, který v roce 1456 přikoupil Pašinku. 24. března 1616 Veletov vyhořel, přičemž 10 lidí uhořelo a další museli být s těžkými popáleninami odvezeni do špitálu v Kutné Hoře. Zvláštním důkazem solidarity v této době je to, že město Kolín poslalo veletovským na úlevu od pohromy jakousi humanitární pomoc v podobě chleba, slámy a 20 korců (1 korec = 93,5 litru) ovsa. V roce 1625 patří Veletov městu Kutná Hora a podle popisu z roku 1654 je zřejmé, že v období třicetileté války nebyla postižena tak, jako jiné obce. V majetku Kutné Hory zůstal Veletov až do roku 1848, od roku 1850 je přiřazen do okresu Kolín.

Osobnosti

Jaroslav Čábelka (* 20. 10. 1906 Veletov - † 31. 1. 1989 Praha) - český hydrotechnik, podílel se na výstavbě většiny vodních děl v ČSSR a jako pedagog působil na Stavební fakultě Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě, Stavební fakulty ČVUT v Praze a od r. 1972 jako člen korespondent ČSAV.

Původ názvu

Název obce je slovanského původu, je odvozen od rodového jména Velet a znamenal Veletův dvůr. Tvar názvu se od středověku nezměnil, drobné odchylky byly zaznamenány pouze v závislosti na gramatické zdatnosti písaře. V písemných pramenech se uvádí Weletow (1306) nebo Weletau (1352), později opět Weletow (1405). Po Husově jazykové reformě se postupně upustilo od dvojitého w a ustálil se současný název Veletov.

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 12. dubna 2024 usnesením č. 68 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Jan Tejkal. Jedná se tak zvaný „mluvící znak“ s modro-zeleným štítem, rozděleným stříbrným vlnitým břevnem. V horní zelené části je zlatá kotva (lodní doprava na labi, zdymadlo) s lilií (mariánský atribut souisející se zasvěcením kostela) vlevo a vztyčeným dubovým listem (památný dub) vpravo, v modré dolní části (řeka Labe) je zlatá loďka šikmo přeložená bidlem (kdysi veletovský přívoz, dnes lodní tradice s námořním muzeem a Veletovskou zátokou). Vlajka opakuje symboly znaku, tvoří ji tři vodorovné pruhy v poměru 9 : 2 : 9, poměr šířky k délce vlajky je 2 : 3.