Cesty a památky
Lžovické tůně - PP
Lžovice, Týnec nad Labem, Veletov, Záboří nad Labem, Svatá Kateřina, Příroda, Přírodní památky
Přírodní památka (PP) Lžovické tůně (kategorie Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN – IV, řízená rezervace) byla vyhlášena v nadmořské výšce 220 metrů na rozloze 67,15 ha z důvodu zachování a podpory biotopů labské nivy s fragmenty měkkého i tvrdého lužního lesa, slepých a odstavených ramen Labe, aluviálních luk a porostů vysokých ostřic; souvisejícím důvodem je zajištění ochrany stejnojmenné evropsky významné lokality Lžovické tůně.
Na území se nacházejí různě stará slepá ramena Labe, která jsou pozůstatkem po labských meandrech, vzniklých v místě zmalení toku řeky po překonání severozápadního výběžku Železných hor před Týncem nad Labem, kde měla poněkud prudší spád. Součástí území jsou dvě odstavená ramena (Lžovické jezero a rameno nad jezem ve Veletově) vzniklá při regulaci Labe až v letech 1969–75, kdy se budovala plavební cesta k elektrárně Chvaletice. Obě jsou spojena s Labem a rybářsky využívána. Právě mezi těmito rameny a současným korytem Labe jsou zachovány pěkné lužní lesy z asociace Querco-Ulmetum s bohatým jarním aspektem, který tvoří hojný česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), česnek ořešec (Allium scorodoprasum), dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia), pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina), pomněnka řídkokvětá (Myosotis sparsiflora) a vzácně i ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis). Z dalších druhů silenka dvoudomá (Silene dioica), čistec lesní (Stachys sylvatica), na sušších místech se objevují hájové druhy, jako konvalinka vonná (Convallaria majalis) nebo kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum). Odstavená ramena mají ještě poměrně příkré břehy, takže nemívají vytvořen litorál, ale místy roste kosatec žlutý (Iris pseudacorus), ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus), šťovík vodní (Rumex hydrolapathum) nebo krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa), na hladině podél břehů roztroušeně roste stulík žlutý (Nuphar lutea). Severně od těchto ramen se nacházejí zbytky několika různě starých slepých ramen v různém stupni zazemnění. Vodní plochy mají charakter tůní s kolísající hladinou vody. Z těchto tůní je nejzajímavější Bejkovna na západním okraji území. Z vodních makrofyt se zde vyskytuje i voďanka žabí (Hydrocharis morsus-ranae). V litorálu, který vedle rákosu (Phragmites australis) hojně tvoří kosatec žlutý (Iris pseudacorus), roste i šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), pryskyřník velký (Ranunculus lingua) nebo sevlák potoční (Sium latifolium). Vzácně se zde vyskytuje ostřice vyvýšená (Carex elata). Mezi litorálem se zde také vzácně vyskytuje bublinatka jižní (Utricularia australis). Na území Lžovických tůní se nacházejí dvě menší tůně s výskytem žebratky bahenní (Hottonia palustris). Zazemněné části ramen jsou porostlé nejčastěji porosty kosatce žlutého (Iris pseudacorus), ostřice Buekovy (Carex buekii), chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), zblochanu vodního (Glyceria maxima), ostřice ostré (Carex acutiformis), ostřice štíhlé (Carex acuta), vzácně se objevuje i orobinec širokolistý (Typha latifolia). Místy jsou menší plochy rákosin. Podél břehů se místy vytvářejí vývojová stádia měkkých lužních lesů, začínající porosty s dominantní vrbou popelavou (Salix cinerea), které přecházejí do porostů s vyšším zastoupením vrby bílé (Salix alba), ke které se přidává topol osika (Populus tremula) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Tyto porosty mají až pralesní charakter s velkým množstvím mrtvého dřeva, liánami chmele (Humulus lupulus) a také porosty kopřiv (Urtica dioica). Občas se objevují porosty olše lepkavé (Alnus glutinosa), často se jedná o stejnověké porosty na místě bývalých luk. Část lesních porostů tvoří i výsadby akátu (Robinia pseudacacia), nachází se zde i jedna oplocenka s mladou výsadbou akátu nebo na sušších místech borovice lesní (Pinus sylvestris). Na sušších místech, často na vyšších březích ramen, roste dub letní (Quercus robur), pro který je zde typický poměrně hojný výskyt ochmetu evropského (Loranthus europaeus). Objevují se tu i výsadby topolu kanadského (Populus ×canadensis), například na březích odstavených ramen nebo ve třech řadách v loukách. Vedle nich zde však můžeme vidět solitérní hlavaté vrby (Salix alba). Louky navazující na ramena jsou většinou degradované intenzivním využíváním. V aluviálních psárkových loukách jsou menší slatinné plochy s výskytem ostřice dvouřadé (Carex disticha), ostřice liščí (Carex vulpina), žluťuchy lesklé (Thalictrum lucidum). Zbytek luk tvoří druhově chudé mezofilní ovsíkové louky, místy s výskytem druhů bezkolejových luk, jako je bukvice lékařská (Betonica officinalis).
Prohlášení za památku
Přírodní památka byla vyhlášena nařízením Středočeského kraje č. X/2020 ze dne XX. X. 2020, účinným od X. ledna 2021; v Ústředním seznamu ochrany přírody (ÚSOP) je evidována pod kódem XXXX.
Zdroj informací
Databáze zvláště chráněných území Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Botany.cz.
Mapa
Poloha
Přírodní památka se nachází na pravém břehu labské nivy mezi obcemi Lžovice a Veletov a nevede přes něj žádná turistická cesta, území je celkově velmi těžko přístupné.
GPS: 50°1'54.162"N, 15°19'36.503"E
Přístupnost
Volně přístupné
