Národní kulturní památka.
Zámek si nechal postavit Jan Rudolf Chotek, tehdejší prezident gubernia a nejvyšší purkrabí Království českého, podle projektu saského architekta Františka Kristiána Schurichta pod vedením význačných pražských stavitelů Jiřího Fischera a Jana Filipa Jöndla. Stavba v čistém empírovém slohu byla zahájena v roce 1802 a dokončena byla v roce 1822. Při stavbě se kladl hlavní důraz na reprezentační vzhled, kterému bylo podřízeno všechno ostatní. Středem zámecké dispozice se stala jednopatrová budova se středním vstupním portikem obráceným k východu, jehož jónské sloupy spojují obě podlaží budovy a nesou tympanon se sochařskou výzdobou, kterou podle návrhu J. Berglera vypracovali A. Schrott a V. Práchner. Pod římsou je latinský nápis, na kterém je napsáno: JAN RUDOLF HRABĚ CHOTEK SOBĚ, PŘÁTELŮM A POTOMKŮM 1802 – 22. Reliéfy představují alegorie zemědělství, lovu a flóry. Jádrem této ústřední budovy je vstupní kruhový sál, osvětlený oknem v kupoli, ke kterému se pojí další reprezentační místnosti jako taneční sál, jídelna a přijímací salóny. Na segmentovitém půdorysu přiléhají k hlavní budově přízemní boční křídla, zdobená směrem do čestného dvora sloupovou kolonádou. Z této kolonády byl vstup do místností sloužících jako byty služebnictva a pokoje pro hosty. Boční křídla jsou ukončena pavilóny: severním, ve kterém vzniklo divadlo a nikdy nedokončená kaple a jižním, ve kterém byla umístěna bohatá Chotkovská knihovna obsahující 40 000 svazků. V zámku je celkem 125 místností.
Chotkové žili na Kačině až do roku 1911, kdy zdejší větev Chotků vymřela a velkostatek se zámkem zdědil synovec posledního majitele Quido Thun Hohenstein. Ten svůj majetek předlužil, byl proto na něj uvalen konkurs a za druhé světové války byl v nucené dražbě prodán Hitlerjugend. V roce 1945 byl zámek i velkostatek znárodněn a roku 1950 byl dán k disposici Národnímu zemědělskému muzeu, v jehož majetku je jako detašované pracoviště Muzeum českého venkova dodnes.
Muzeum v zámku zřídilo výhradně zemědělské a potravinářské expozice, které zde byly až do roku 1995. V rámci nově budované koncepce muze byla pro expozice na zámku zvolena prezentace života jednotlivých společenských vrstev na venkově, tedy i šlechty. Proto byla v roce 1997 otevřena zcela nová expozice přibližující dějiny rodu Chotků, zejména generací svázaných s Kačinou, zpřístupněna unikátní knihovna, zámecké divadlo i nedostavěná zámecká kaple. V letech 2006–07 byla provedena obnova konírny, nacházející se ve sklepích zámku a v roce 2007 byly restaurovány původní malířské výzdoby pokojů v prvním patře.
Zámek Kačina je klasickou ukázkovou empírové architektury v její nejčistší podobě a spoučasně se jedná o nejvýznamnější empírový zámek v České republice.
V současné době si mohou návštěvníci zámku vybrat z několika prohlídkových okruhů:
1. okruh - Hospodářské zázemí zámku (kuchyně, prádelna, ledárna, sklepy, žehlírna, spíž, pokoje pro služebnictvo) s historií zemědělství, potravinářství, kovo a dřevo zpracujících řemesel, venkovské stavitelství a expozice Český a moravský venkov v proměnách staletí.
Základní vstupné 100 Kč, snížené vstupné 70 Kč, děti do 6 let 25 Kč, rodinné vstupné 250 Kč.
2. okruh - Zámecké interiéry s expozicí o životním stylu šlechty v 19. a 20. století, životě Chotků na zámku a panství Nové Dvory, vývoj vrchnostenské správy a hospodářského řízení Chotkovských velkostatků.
Základní vstupné 100 Kč, snížené vstupné 70 Kč, děti do 6 let 25 Kč, rodinné vstupné 250 Kč.
3. okruh - Chotkovská knihovna, lékárna, divadlo, skleník s oranžerií a galerie s expozicí venkov ve výtvarném umění.
Základní vstupné 100 Kč, snížené vstupné 70 Kč, děti do 6 let 25 Kč, rodinné vstupné 250 Kč.
4. okruh - Za strašidlem Rudlou na zámek Kačina je netradiční interaktivní prohlídka pro děti a dospělé v rámci projektu "Otevřete 13. komnatu".
Základní vstupné 130 Kč, snížené vstupné 80 Kč, děti do 6 let 25 Kč, rodinné vstupné 340 Kč.
5. okruh - Babiččiny kočárky, hračky a panenky.
Základní vstupné 90 Kč, snížené vstupné 60 Kč, děti do 6 let 25 Kč, rodinné vstupné 220 Kč.
Zámek byl 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 46551/2–1096, nařízením vlády ČR č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 byl prohlášen za Národní kulturní památku.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Zámek Kačina čp. 51 leží na mírném návrší na kraji parku při hlavní silnici Kutná Hora – Přelouč.
GPS: 49°58'54.470"N, 15°20'45.560"E
Přístupné/vstupné