Tvrz v Libenicích nechal vystavět král Václav IV. po roce 1396, kdy ves koupil od sedleckého kláštera. V roce 1401 se na Libenicích připomíná královský purkrabí Martin ze Soutic, ale potvrzena je v písemných pramenech až v roce 1437, kdy ji císař Zikmund s dvorem a vesnicí Libenicemi a dalšími dvěma vesnicemi zastavil Hanušovi z Rychnova. Zástavní majitelé tvrze se v druhé polovině 15. a na počátku 16. století rychle střídali až ji v roce 1540 získal jako zástavu od Václava Popela z Vesce kutnohorský měšťan Jindřich Smíšek z Vrchovišť, který byl předkem rodu Libenických z Vrchovišť. Jindřichův syn Jan Libenický z Vrchovišť inicioval v roce 1574 přestavbu a rozšíření tvrze, práce vedl jakýsi italský mistr Gabriel Vlach, pracující v té době v Kutné Hoře.
Původní gotická tvrz byla nevelkou stavbou, přestavbou však vznikl velký renesanční trojkřídlý palác podobný zámku, který si však i nadále zachoval původní opevnění. V roce 1593 získal přestavěnou tvrz s dvorem a vsí Libenicemi a příslušenstvím v dalších čtyřech vesnicích od Janova syna Vratislava Libenického výplatou zástavy císař Rudolf II. a připojil libenický statek ke svému kolínskému panství. V letech 1611—16 byly Libenice od Kolína odloučeny a spravovány jako samostatný statek, na tvrz byl dosazen královský purkrabí Martin Wilhein z Wustenova. V roce 1616 došlo k definitivnímu spojení Libenic s kolínským panstvím, tvrz byla udržována i nadále a sloužila jako obydlí správce dvora. V roce 1643 tvrz s částí vsi vyhořela a v tomto stavu se připomíná ještě v roce 1646. Po tomto roce však údaje o tvrzi mizí a je pravděpodobné, že byla po opravě změněna v hospodářskou budovu dvora, která byla v průběhu 18. století dále upravována. V roce 1778 byl libenický dvůr rozparcelován a z části jeho budov vznikla nynější usedlost čp. 1., ke které byly připojeny pozůstatky tvrze, zachycené ještě na indikační skice z roku 1841 jako trojkřídlý objekt. V nadcházejícím období sloužila tvrz pouze hospodářským účelům, od roku 1950 k obytným účelům a částečně jako sklady Jednoty. Od roku 1992 je objekt prázdný a chátrá, o jeho záchranu, propagaci a následné případné využití se od roku 2011 pokouší Okrašlovací spolek Libenice.
Tvrz je součástí domu čp. 1, ve kterém se z původně trojkřídlého paláce dochovalo v úplnosti východní křídlo, část jižního křídla a zbytky západního křídla. Na vnějších stěnách se dochovalo jedno zazděné gotické ostění v rohu nádvoří a velice hezké renesanční ostění ze 16. století v jižní vnější stěně. Uvnitř je jedna místnost zaklenutá renesanční křížovou klenbou archaického typu a několik místností sklenutých valeně s výsečemi a hřebínky. Pod gotickou částí východního paláce se zachoval částečně ve skále vylámaný sklep se složitě klikatou přístupovou cestou. Na jižní a východní straně tvrze se dochoval původní příkop, parkán a vnější hradba, kterým se dodnes říká „Na valech“.
Tvrz v Libenicích je v majetku obce a není běžně přístupná veřejnosti. Zájemci o prohlídku se mohou dopředu ohlásit na adrese Okrašlovacího spolku Libenice, který má v plánu její propagaci, záchranu a smysluplné využití.
Tvrz je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 23394/2–817.
Šimek T. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Východní Čechy. Praha, nakladatelství Svoboda, 1989.
Svoboda L. a kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K - R, str. 390-391. Vydalo ARGO 2000.
Hrady v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Tvrz v Libenicích je součást statku čp. 1 v horní části vsi u silnice do Červených Peček.
GPS: 49°59'6.149"N, 15°15'15.171"E
Přístupné po dohodě