Německá radarová stanice I. řádu stavěná od konce května 1944 do 6. května 1945, kdy byly stavební práce ukončeny.
Radarová stanice se rozkládala na rozloze cca 50 ha, stavební práce prováděla kolínská stavební firma stavitele Josefa Záruby, stavebním mistrem byl p. Staněk. Stavební dělníci, nasazení zde na nucené práce, pocházeli z Podkrkonoší, dopravu materiálu zajišťovali místní obyvatelé. Rozvod vody do všech vojenských objektů provedla firma František Žák – instalatérství a topenářství z Týnce nad Labem. Elektrické vedení bylo napojeno přímo na vysoké napětí a vedlo čtyřžilovým kabelem v zemi. Některé radary měly svůj dieselagregát, který vyráběl elektrickou energii pro pohyb těchto radarů. Agregáty pak byly chlazeny vodou z potoka Sváravy.
Celkem bylo u Krakovan postaveno šest radarů typu WASSERMAN M IV (jediný svého druhu na území dnešní České republiky, jeho dosah umožňoval sledovat celé území tehdejšího Protektorátu), JAGDSCHLOSS, FREYA a WÜRZBURG – RIESE, krátkovlnná a středněvlnná rádiová vysílací a přijímací ústředna s několika asi třicetimetrovými stožáry, deset poplachových hlásek a jeden velký světlomet u Uhlířské Lhoty (kóta 244,9). Zajímavostí bylo 5 dnes zcela zaniklých zadýmovacích a zamlžovacích pecí, které měly sloužit k eventuálnímu zadýmení otevřeného prostoru s radary a vysílačkami v případě náletu.
Elektronické centrum celého zařízení bylo vybudováno v budově Kampeličky v Krakovanech, provizorní řídící a velící centrum bylo ve škole v Týnci nad Labem, kam vedly z radiostanice telefonní dráty po dvoumetrových dřevěných sloupech; z Týnce nad Labem pak bylo přímé telefonické spojení s Prahou i Berlínem.
Když se blížil konec války, v noci z 8. na 9. května 1945 Němci zničili světlomet u Uhlířské Lhoty a 9. května 1945 ničili současně s ústupem i zbylé stavby, technické zařízení bylo spěšně naloženo a odvezeno. Po skončení války byl v prostorech bývalé radarové stanice umístěn tábor těžkého ruského dělostřelectva, který zde tábořil asi měsíc. Podle pamětníků byla Rudá armáda pro vesnici velkou pohromou. Na rozdíl od „kulturní” německé armády, která řádně za všechny odvedené práce zaplatila a obyvatelům nečinila žádné větší omezení, bylo chování osvoboditelů, spojené s drancováním zásob obyvatel, neakceptovatelné (v té době se v Krakovanech dokonce rozšířila dodnes používaná průpovídka „Zlatí Němci”).
Již v červnu 1946 byla zahájena likvidace pozůstatků radarové stanice, vlastní radary pak byly ještě dva roky postupně odváženy Kovošrotem k přetavení do hutí. Zděné stavby bylo povoleno rozebrat místním obyvatelům na stavební materiál.
Dodnes se dochovaly pouze malé pozůstatky celého zařízení:
MILITARY CLUB Kolín.
Nejlépe dochované pozůstatky se nacházejí v okolí ruin kabelové ústředny severovýchodně od silnice Krakovany – Labské Chrčice.
GPS: 50°3'40.552"N, 15°23'35.739"E
Volně přístupné