Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » Kolínská řepařská drážka

Kolínská řepařská drážka

Kolín, Býchory, Sendražice, Ovčáry, Jestřabí Lhota, Industriál, Muzea a galerie, Železnice

V roce 1870 zahájil v Kolíně svou činnost cukrovar majitele kolínského panství, Františka Horského z Horskýsfeldu. Cukrovar stával na Zálabí, v místech dnešní tepelné elektrárny. Po smrti zakladatele se ujal vedení cukrovaru jeho vnuk, Adolf Richter. A ten se rozhodl požádat v roce 1888 o povolení prokopat skalnatý val (po kterém vedla obecní cesta) a propojit cukrovar se skládkou řepy za valem drážkou o rozchodu 700 mm. Tím byl položen základ celému pozdějšímu systému. Dne 2. června 1894 obdržel Adolf Richter od okresního hejtmanství povolení propojit dráhou kolínský cukrovar s dvorem Františkov u Ovčár a dále přes Býchory s poplužním dvorem Eleonorov. Již v listopadu 1894 přijel do Býchor první zkušební vlak. V následujícím roce stavba pokračovala dále na sever do Jestřábí Lhoty a dosáhla tak délky 10, 6 km + odbočka ke dvoru Františkov o délce 900 metrů. V roce 1922 musel pod tíhou konkurence Richter prodat svá řepná pole i s drážkou a cukrovar zrušit. Řepařská dráha tak přešla do vlastnictví Čáslavské agencie, která vlastnila řepné oblasti ve východních Čechách, a nadále sloužila svému účelu. V letech 1947-56 probíhala obnova tratě, při níž byly vyměněny koleje i pražce. Dne 23. května 1966 pak byl vydán souhlas s likvidací drážky a doprava cukrové řepy byla převedena na nákladní auta. V nadcházejících letech byly odstraněny koleje, rozhrnuty náspy a zemědělské družstvo dostalo za úkol začlenit pozemky zaniklé dráhy do zemědělské půdy.

Na dráze bylo vybudováno 9 nákladišť řepy a největší stoupání, 9 promile, překonávala na čtvrtém kilometru dvěma protisměrnými oblouky. Výtopna pro parní lokomotivu Orenstein & Koppel (výrobní číslo 38/1894) byla nejprve v Býchorech, později v cukrovaru v Kolíně. Tato malá dvounápravová lokomotiva zvládala veškerý provoz až do roku 1913, kdy byla dodána nová, větší, čtyřnápravová lokomotiva od stejné firmy (výrobní číslo 6719/1913), které se přezdívalo „Dacan“. Dalším přírůstkem v lokomotivním parku se stala až v roce 1947 dvounápravová lokomotiva typu BS 600, vyrobená v roce 1941 pražskou lokomotivkou ČKD, které se přezdívalo „Káča“. Po jejím nasazení na trať obě starší „Orensteinky“ zabezpečovaly již pouze posun v nákladištích a na pomoc jim byl dodán lokotraktor MD4š, určený původně pro rudné doly. Vozový park tvořilo 12 čtyřosých vozů z roku 1894, dodaných firmou Ringhoffer, a 40 čtyřosých vozů od firmy Orenstein & Koppel. Dalších 30 vozů bylo vlastní konstrukce.

Kolínská řepařská dráha je nejstarší a nejjižněji položená řepařka v Čechách, provozována byla na rozchodu kolejí 700 mm. Náležela do systému „polabských řepařek“, kterých v okolí existovalo v minulosti několik (Vlkava, Dymokury, Rožďalovice, Kopidlno, Libněves), po kterých se dochovaly pouze velmi nepatrné stopy v terénu. V Kolíně byl ale v roce 2000 založen „Klub pro obnovu Kolínské řepařské dráhy“, jehož hlavním cílem byla obnova zaniklé dráhy a vybudování muzea všech polabských řepařek. V roce 2005 bylo vydáno územní rozhodnutí a již 23. června 2007 byl zahájen provoz dráhy s dopravou osob na změněném rozchodu 600 mm do stanice Výrovna (2,35 km) a bylo otevřeno muzeum v nově vystavěné staniční budově Kolín-Sendražice. Dne 25. června 2011 pak byla dráha prodloužena o dalších 900 metrů do nové konečné stanice Mlejnek (3,27 km) a 4. dubna 2015 byl zahájen pravidelný provoz až do cílové stanice Býchory (4,2 km).

Ceník zpátečního jízdného dieselový provoz:

Dospělí - 180 Kč
Děti (6 - 15) a důchodci - 110 Kč
Rodinné jízdné (2 dospělí + 2 - 3 děti) - 550 Kč
Jízdenka pro psa - 50 Kč

Ceník zpátečního jízdného parní provoz (parní lokomotiva typu BS 80):
Dospělí - 230 Kč
Děti (6 - 15) a důchodci - 130 Kč
Rodinné jízdné (2 dospělí + 2 - 3 děti) - 680 Kč
Jízdenka pro psa - 50 Kč

Jízdy drezínou směr Sendražice:
Dospělí - 40 Kč
Děti (6 - 15) a důchodci - 30 Kč
Rodinné jízdné (2 dospělí + 2 - 3 děti) - 110 Kč
Jízdenka pro psa - 20 Kč