Cesty a památky

Kolínsko » Hranice » tvrz

tvrz

Hranice, Tvrze, Tvrze dochované

O tvrzi je sice první písemná zmínka až v roce 1538, kdy ji spolu se vsí, dvorem, krčmou a nedalekým mlýnem koupila Zuzana Pařízková z Trojanovic od Jindřicha z Vilémovce, ale vystavěna byla nepochybně nejpozději za Václava Mírka ze Solopysk, který zde sídlil v letech 1501–20. Podle dochovaného popisu z tehdejší doby to byla prostá budova, v patře roubená.

V roce 1542 prodal Václav Pařízek, syn Zuzany, hranickou tvrz Václavovi Popelovi z Vesce, majiteli nedaleké Ratboře. I po spojení s Ratboří byla tvrz udržována, protože sloužila jako obydlí správce statku. V roce 1564 prodal Jan Popel z Vesce svůj zadlužený majetek i s hranickou tvrzí Jiřímu Voděradskému z Hrušova, sídlícímu v té době na tvrzi v Dobřeni. Za Bohuslava Voděradského v roce 1610 tvrz i dvůr vyhořely, ale již v roce 1612 zdědila obnovenou tvrz jeho dcera Kateřina Polyxena provdaná z Donína. Nová majitelka sídlila na zámku v Suchdole a o hranickou tvrz neměla zájem. Za třicetileté války tvrz ztratila charakter panského sídla, takže se v roce 1631 při prodeji suchdolského panství připomíná v Hranicích pouze dvůr, bývalá tvrz je nadále využívána jako obydlí dvorské čeledě. Hospodářským účelům sloužila bývalá tvrz až do roku 1973, kdy byla opuštěna a postupně začala chátrat. V roce 2005 se zřítila celá západní část stavby, takže v současné době z tvrze stojí pouze tři obvodové stěny.

Podle jediného známého popisu to byla přízemní budova obdélníkového půdorysu, krytá vysokou valbovou střechou. Jelikož mi není znám žádný stavebně historický průzkum hranické tvrze, lze vyvodit, že v době vzniku uvedené knihy byl alespoň nějaký průzkum bývalé tvrze proveden a na základě toho byla i lokalizována severně od pozůstatků stávajícího dvora, kam ji umísťuje i většina další dostupné literatury. Otázky badatelů budí skutečnost, proč by tvrz stála mimo areál dvora (jehož budovy tvrz obvykle později obklopily), což nebylo obvyklé, ale také to není vyloučené. Je rovněž docela možné, že i budovy dnešního dvora se postupně přesunuly na příhodnější místo dále od tvrze, čemuž by nasvědčovaly i samostatné hluboké sklepy na druhé straně silnice. Otázky také budí i dnes již neexistující dvoupatrová budova obdélníkového tvaru, stojící původně v areálu současného dvora, zakreslená také ve stabilním katastru z poloviny 19. století. Ta však byla bez stavebně historického průzkumu zbořena v letech 2007–08 a tak již nelze její hypotetickou spojitost s tvrzí prokázat (zřejmě se jednalo o barokní nebo klasicistní sýpku).