Cesty a památky

Kolínsko » Grunta » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie

Grunta, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě je jeden z největších kostelů českého venkova.

Původní kostel postavili v Gruntě ve 2. pol. 13. století cisterciáci ze Sedleckého kláštera. Na listině z roku 1305 se již výslovně zmiňuje těžba stříbrné rudy „u farního kostela Navštívení Panny Marie". V polovině 14. století kutnohorští měšťané Frydman a Benišlín rozmnožili jeho nadání, takže péčí kutnohorských havířů mohla být po roce 1367 sešlá stavba opravena a rozšířena. V 16. století byly patrony kostela zemané Libeničtí z Vrchovišť, sídlící na tvrzi v sousedních Libenicích, kteří v něm byli i pohřbíváni. Podle popisu inventáře z roku 1505 a 1651 byl kostel vybaven mnoha drahocennými předměty. Ačkoliv měl svůj vlastní bohatý zádušní fond, v průběhu 18. století natolik zchátral, že musel být až na věž se šnekovitým schodištěm v letech 1814–16 zbořen. Krátce na to, v letech 1817-18 pak byla k věži přistavěna malá jednoduchá loď s trojboce uzavřeným presbytářem a sakristií po severní straně. V této podobě malého kostelíka, nebo spíš kaple, sloužila stavba po zbytek 19. století, přičemž byla zřejmě od počátku zamýšlena jako provizorium.

Plány nového kostela

Z podnětu nového faráře Jana Záruby byl již v roce 1877 vypracován pražským architektem Bedřichem Münzbergerem projekt nového kostela, který měl být ještě větší a velkolepější než ten, který zde nakonec stojí. C. k. Ministerstvu kultu a učby ovšem připadal navržený kostel zbytečně veliký, a tak nařídilo, aby byl plán přepracován. Samo přitom určilo že se bude jednat o trojlodní kostel bazilikálního typu pro max. 600 osob v novorománském stylu. Vyhotovením opraveného návrhu byl pověřen vrchní stavební rada Rudolf Vomáčka, který na něm pracoval se synem Jaroslavem.

Novostavba kostela

V průběhu července a srpna roku 1905 byl starý kostel do základů odstraněn a na jeho místě postavil kolínský stavitel Jan Sklenář v letech 1905–09 dnešní velkolepou pseudorománskou stavbu. Jejím stavebníkem byl Velkostatek Kolín, patronátní úřad v Býchorech a náklady na stavbu ve výši 225 000 korun byly kompletně hrazeny z vlastního zádušního jmění kostela (mylně se v okolí traduje, že stavbu financoval tehdejší světský patron stavby, houslový virtuos Jan Kubelík, pobývající na svém zámku v Býchorech). Zajímavostí je, že jako kamenický učeň zde pracoval pozdější prezident Antonín Zápotocký. Slavnostně byl kostel vysvěcen s novým patrociniem Nanebevzetí Panny Marie dne 24. května 1914 za účasti královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy. Stavba kostela měla od počátku zásadní problém se statikou svého založení a ve druhé polovině 20. století popraskaly její stěny a do kostela začalo zatékat. V letech 2009–10 proběhla nejprve oprava střechy a na přelomu let 2022 a 2023 byla zahájena generální rekonstrukce placená z peněz EHP (Evropského hospodářského prostoru) a Norských fondů, během které byl odstraněn problém se statikou základů a obnovena byla větší část vnitřní výmalby, poničené zatékáním a praskáním zdiva. Realizaci provedla firma Akant art v.o.s. Po ukončení prací byl kostel dne 14. dubna 2024 slavnostně otevřen za účasti biskupa královéhradeckého Mons. Jana Vokála. V současnosti zbývá dokončit již jen opravu výmalby v části severní boční lodě a celé jižní boční lodi.

Exteriér kostela

Kostel je postaven z místního a hořického pískovce jako jakási ideální varianta románského chrámu v podobě trojlodní baziliky o délce 34,5 metrů a šířce 16 metrů, ukončené na západní straně dvojicí vysokých čtyřpatrových věží a polokruhovou apsidou na východní straně. Zevně jsou stěny členěny polokruhově ukončenými okny, bazilikální okna jsou podvojná. Celou stavbu lemuje pod střechou po obvodu ozdobný obloučkový vlys a zubořez. V západním průčelí je ozdobný vstupní portál s řemeslně velice kvalitně provedenými sloupovými hlavicemi.

Interiér kostela

Interiér kostela je zaklenut křížovou klenbou jak v hlavní, tak v bočních lodích, závěr presbytáře je zaklenut konchou. Půlkruhové oblouky arkád oddělující boční lodě od hlavní, dosedají na sloupy s bochníkovitými hlavicemi, střídající se s hranolovými pilíři. Po severní straně presbytáře je samostatně přístupný depozitář, na protější straně sakristie. Hudební kruchta, spočívající na jedné velké arkádě, je prolomena trojicí půlkruhových oken. V přízemí severní věže je umístěno schodiště na kruchtu, přízemí jižní věž bylo vyhrazeno pro Boží hrob. Vnitřní výmalba***, se kterou nebylo původně počítáno, byla provedena z iniciativy a podle teologického námětu královéhradeckého biskupa Josefa Doubravy v roce 1912 akademickými malíři Františkem Urbanem a jeho ženou Marií Urbanovou-Zahradnickou. Ti zde za pouhé tři měsíce vytvořili dílo, které nemá v podobném rozsahu ve venkovském prostředí České republiky srovnání. Unikátní jsou zejména velké secesní obrazy na stropě presbytáře (Korunování Panny Marie Kristem), stěnách presbytáře (Klanění mudrců Svaté rodině a Narození Ježíše v Betlémě), v závěru severní boční lodi (sv. Jáchym s Pannou Marií v dětském věku a dvěma anděly hrajícími na strunné hudební nástroje), v závěru jižní boční lodi (sv. Anna vyučující malou Pannu Marii a dva andělé držící bílou lilii) a na čelní stěně kruchty (dvě dvojice andělů hrajících na hudební nástroje), ovlivněné dílem Alfonse Muchy. Zajímavými prvky v presbytáři jsou jednak v pásu pod oknem umístěné střídavě znaky s českým dvouocasým lvem a rakouské orlice a potom kryptogramy ve spodní části obou nástěnných obrazů s verši z evangelií podle Matouše a Lukáše, provedené jako negativní text, který je třeba rozluštit (doporučení je najít v obou případech první písmeno, kterým je A, a zbylý text pak z obrazu vystoupí). Pod obrazem Klanění je uveden verš: A padše, klaněli se jemu, pod obrazem Narození pak: A nalezli Marii, Josefa i nemluvňátko. Ve výmalbě hlavní lodi převládá především ornamentální výmalba, která je neskutečně nápaditá na nepřeberné množství tvarů a barev. Stropy jsou pokryty bohatými ornamenty, které se kruhově sdružují kolem středu každého pole, takže má divák pocit, jako by se díval do kaleidoskopu. Navíc je ornament v každém poli jiný. Někde se jedná pouze o mistrovsky poskládané geometrické tvary, jinde navíc doplněné zoomorfními motivy. Nejhonosnější je ornament, v němž kolem kruhového středu umístili čtyři páry stylizovaných ptáků, kteří mají peří zbarvené v několika odstínech zelené a modré a jsou v rudém poli, obklopeni šlehajícími paprsky oranžové barvy se zlatými špičkami. Stěny kolem oken nad arkádami rovněž září pestrými barvami, v nichž jsou zoomorfní i rostlinné dekory provedeny. Vždy pod dvěma okny je vymalována okřídlená hlava anděla. Dále se zde objevují silně stylizovaní lvi a části architektur jako věžičky, cimbuří a podobně. Vše je opět umístěno do bohaté spleti rozvilin a provedeno v pestrých barvách.

Vnitřní vybavení kostela

Jednotné vnitřní secesní zařízení je současné se stavbou, podle návrhu Jana Kastnera (varhanní skříň navrhl Kamil Hilbert) ho vyřezal Jan Klíma. Varhany z roku 1915 dodala firma Antonína Mölzera st. z Kutné Hory. Po obou stranách hlavní lodi jsou dřevěné osmiřadé lavice s klekátky, na severní straně lodi je umístěna soudobá kazatelna ozdobená zlatě polychromovanými postavami apoštolů v modrých polích. Hlavní oltář stojí na kamenné menze bohatě zdobené mozaikou s motivem vinné révy, ve které jsou umístěny po stranách dva medailony s písmeny alfou a omegou. V hostii je vepsán monogram Ježíše Krista, který tvoří řecká velká začáteční písmena jména Kristus (latinské X je řecké CH a latinské P je řecké R). V presbytáři jsou rovněž umístěna tři vitrážová okna*, zhotovená roku 1908 podle návrhu manželů Urbanových. Severní okno s obrazem Zvěstování Panně Marii věnoval patron kostela Jan Kubelík, východní okno s námětem Nanebevzetí Panny Marie věnoval farář Pavlas z Nebovid a jižní okno s námětem Navštívení Panny Marie věnoval kolínský stavitel Jan Sklenář.

Ze starého kostela se dochoval pouze v severní věži zavěšený zvon (průměr 0,98 m, výška 0,73 m, váha 600 kg) z let 1480-1500, pravděpodobně od zvonaře Ondřeje Ptáčka z Kutné Hory, s česky psanou modlitbou gotickou minuskulí: PANE BOZIE DAI SWOBODU TEIM KTOZ TE MILUGI A TWAU PRAWDU WYZNAWAGI, AVE MARIA GRACIA a tři vynikající renesanční náhrobníky* Libenických z Vrchovišť druhotně umístěné v předsíni kostela (od leva):

náhrobník Viléma Všebora Libenického z Vrchovišť, Libenic a Jeníkova († 15. 5. 1591) z bílého mramoru s erbem Libenických z Vrchovišť (jednorožec ve skoku) a českým nápisem gotickou minuskulí, který obíhá okolo desky a pokračuje v nápisovém poli nad erbem: LETHA MDLXXXXI W STRZEDU DEN PAMATNY SWATY ZOFIE MEZI XVI A XVII HODINAU PAN BUH WSSEMOHAUCZIJ GEST Z TOHOTO SWITA POWOLATI PROSTRZEDKEM SMRTIJ RACZIL VROZENEHO A STATECZNEHO RITIRZE PANA WYLYMA WSSEBORA LYBENICZKEHO Z WRCHOWISST A NA LYBENICZICH A GENIKOWÉET CETERA. BUH RACZ BEITIJ DUSSI GEHO MILOSTIW,
náhrobník Anny Kamýcké z Libenic a Lstiboře († mezi 16. - 21. 6. 1594) z bílého mramoru, vyplněný reliéfem ženské postavy v dlouhých šatech a rouškou, jejíž rohy sahají až k nohám, na pravé noze má položený erb Kamýckých ze Lstiboře (dělený štít se štípenou horní částí), okolo desky obíhá částečně dochovaný jednořádkový český nápis gotickou minuskulí: LETHA 1594 [---] PAMATCZE ROZESLANIJ A POSSTOLUW PANIE MEZI PRWNI A DRUHAU HODINAU NA NOCZ VSNULA GEST W PANU VROZENA PANIJ ANNA LIBENICZKA ZE LSTIBORZE GEGIZTO DUSSE W RUKAU BOZICH GSAUCZI TIELO TUTO ODPOCZIWA,
náhrobník Jana Archleba Libenického z Vrchovišť a Libenic († 24. 11. 1589) z bílého mramoru, vyplněný vousatou mužskou postavou s krátce střiženými vlasy, oděnou v brnění, jejíž hlava spočívá na polštáři se čtyřmi střapci, v levém dolním rohu je podstavec s erbem Libenických z Vrchovišť a přilbicí, které se dotýkají prsty pravé ruky; okolo obíhá jednořádkový český nápis gotickou minuskulí: LETA PANE MDIXXXVIII W PATEK PRZED SWATAU KATERZINAU MEZI XIX A XX HODINAU PAN BUH WSSEMOHUCZII GEST S TOHOTO SWETA PROSTRZEDKEM SMRTIJ POWOLATI RACZIL VROZENEHO A STATECZNEHO RYTIRZE PANA JANA LIBENICZKEHO Z WRCHOWISST A NA LIBENICZICH A GENIKOWE. PAN BUH RACZ BEIJTI NA DUSSIJ GEHO MILOSTIV H†K.

Mezi památkami, které byly bohužel po roce 1990 nenávratně zcizeny byl i ostatkový kříž se vzácnou relikvií – zlomkem lebky sv. Prokopa, který kostel získal v roce 1905.

Dnes filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kutná Hora Kutnohorsko-poděbradského vikariátu Královéhradecké diecéze. Pravidelné bohoslužby se v kostele konají první neděli v měsíci v 11:00 hodin. Kostel je pro návštěvníky otevřen takto leden - únor - březen - duben: po nedělní bohoslužbě, Velikonoce: od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, květen: sobota, neděle a státní svátky 12 - 17 hodin, červen - červenec - srpen - září: denně mimo pondělí 10 - 17 hodin, v neděli 12 - 17 hodin, říjen: sobota, neděle a státní svátky 12 - 17 hodin, listopad - prosinec: po nedělní bohoslužbě. Vstupné činí 60 Kč, senioři a studenti 40 Kč, děti starší 6 let a ZTP, ZTP/P 25 Kč.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl s ohradní zdí, bránou a márnicí zapsán v roce 1987 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 47047/2–3450.

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 1. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia 1977.

Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 64-5. Praha 2001.

Hrnčířová A.: Malířská výzdoba farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě, diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění 2009.

Novotný D.: Kostel Nabevzetí Panny Marie v Gruntě, diplomová práce. Masarykova Univerzita Brno, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění 2009.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 73, 141, 146 a 152. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.