Cesty a památky

Kolínsko » Břežany II

Břežany II

První písemná zpráva o vsi pochází z roku 1305, kdy Svatoslav a Křinek ze Lstiboře koupili zdejší mlýn (tímto se jedná i o nejstarší doložený mlýn na Českobrodsku). Ve 14. století došlo k rozdělení vsi na královskou část, propůjčovanou leníkům, a arcibiskupskou část, podléhající Českému Brodu. Tento stav trval do roku 1418, kdy církevní část zadlužený arcibiskup Konrád z Vechty prodal Albertovi z Warrentrappe. Od něho se dostala k panství Poděbrady králi Jiřímu z Poděbrad, který ji zastavil Bedřichovi Žlebovi ze Střížkova. Po králi zdědil panství jeho syn kníže Hynek z Minstrberka, který nehledě na zástavu, vesnici vložil do dědičného užívání Kateřině Škvorecké z Okoře. Díky tomu vznikl spor, v němž roku 1488 vyhrál Jan Žleb ze Střížkova. V letech 1492–95 koupil od Minstrberků tuto část Jan Škvorecký z Klinštejna a připojil ji ke škvoreckému panství. Královská část vsi byla před husitskými válkami zastavena vratislavskému arcijáhnovi a později menším šlechticům. Z nich lze jmenovat v roce 1437 Mikuláše z Církvice, roku 1475 Čábelické ze Soutic a v roce 1586 Kutovce z Úrazu. V roce 1588 spojil Jaroslav Smiřický ze Smiřic obě části obce a celé Břežany připojil k panství Škvorec. V roce 1639 vypálil obec švédský generál Baner a teprve po roce 1653 je obyvatelé opět obnovili, takže v 18. století byly Břežany druhou největší obcí panství Škvec, jehož součástí zůstaly až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.

V letech 1850-68 náležely Břežany do okresu Černý Kostelec (Kostelec nad Černými lesy), 1868 - 1960 do okresu Český Brod a od roku 1960 jsou součástí okresu Kolín.

Osobnosti

Václav Červený (* 27. 9. 1819 Dubeč - † 19. 1. 1896 Hradec Králové) - od roku 1823 rodina žila v Břežanech (čp. 24), kde Václav na tuklatské farní expoziturní škole v Břežanech získal vedle základního vzdělání hudební inspiraci a praktickou výuku ve hře na klarinet, hornu nebo křídlovku, později vynálezce a výrobce žesťových nástrojů, zakladatel továrny "V. F. Červený" v Hradci Králové.

Jan Borecký (* 19. 6. 1828 Břežany - † 7. 6. 1911 Little Rock, Arkansas, USA) - český krajan, vlastenec a čechoamerický novinář.

Jaroslav Boháč, PhDr. (* 5. 4. 1887 Břežany - † 1. 11. 1968 Rostoklaty) - botanik, cestovatel, legionář a středoškolský profesor.

Bedřich Mendl, PhDr. (* 29. 8. 1892 Břežany - † 28. 9. 1940 Praha) - český historik, profesor Karlovy univerzity, ředitel Státního historického ústavu.

Původ názvu

Název obce je odvozen od staročeského slova břeh a znamená osadu březanů, tedy lidí bydlících na břehu, což mělo více významů (břeh, svah, vrch), v tomto případě tedy na vyvýšeném místě i na břehu potoka (Týnického). Tvar názvu obce se ve středověku zapisoval jako Brezans (1316), Brziezany (1389), Brzyezany (1390), Brziezeny (1398), Březany (1486) a Brzeziany (1654). Index II obec od roku 1960 odlišuje od dalších Břežan na okrese Kolín (Břežany I a viz též zaniklé Břežany).

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 9. října 2007 usnesením č. 25 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Jan Kasík, který při zpracování návrhu bohužel vycházel z údajů Ottova slovníku naučného, kde je u hesla Břežany (II) u Českého Brodu chybně uveden jako majitel vsi Jan Vilém ze Šonova, císařský rychtář v Českém Brodě, který měl v erbu sokola; na základě nových poznatků bylo ovšem prokázáno, že Jan Vilém nesouvisel s Břežany II, ale držel krčmu v obci Břežany I, proto aktuální znak nijak nesouvisí s historií obce. Tvoří ho modrý štít s červeno - zlatě šikmo děleným pravým koutem a na něm šikmo letící sokol přirozené barvy, držící v pařátech zlatou rybu, vlajku tvoří modrý list graficky zcela shodný se znakem.

Administrativní údaje

Břežany II jsou dnes samostatnou obcí s katastrální výměrou 9,11 km² a 854 obyvateli (1. ledna 20207).

Fotogalerie

Pohled na Břežany II od Chrástnice (2008)

Odkaz

www.brezanyii.cz

Mapa

Poloha

Břežany II leží v nadmořské výšce 258 metrů na horním toku Týnického potoka 4 kilometry severozápadně od Českého Brodu (29 kilometrů severozápadně od Kolína).