Cesty a památky

Kolínsko » Břežany II » Chrástnice - VKP

Chrástnice - VKP

Břežany II, Příroda, Významné krajinné prvky

Významný krajinný prvek (VKP) Chrástnice je vyhlášen k ochraně nejvýchodnějšího výběžku Barrandienu (Pražská pánev), v severní lomové stěně se nachází významný geologický profil se sedimenty třenického (světlé jemnozrnné pískovce s vložkami šedých břidlic) a milínského (tvořeného až z 50 % vrstvami rohovců a dále droby a pískovci) souvrství spodního ordoviku, které obsahující četné zkameněliny. V roce 1926 zde paleontolog RNDR. Jan Koliha nalezl několik schránek a otisků zkamenělých brachiopodů - ramenonožců (Dictyoggraptus flabelliformis, Obolus, Linguella, Orbiculoidea). V roce 1997 paleontolog RNDr. Jaroslav Kraft, CSc., objevil v lomu zploštělého graptolita z kmene polostrunatců (Dictyonema intermedium), uloženého ve sbírkách Národního muzea v Praze. V roce 2002 pak RNDr. Michal Mergl, CSc. v lomu nalezl zkameněliny linguliformních ramenonožců Thysanotos primus a Thysanotos siluricus.

Chrástnice je poprvé připomínána v polovině 18. století (1764–67) jako „Krasnitzberg“ coby kamenitý vrch. Vyobrazena je i na nejstarší mapě škvoreckého panství z let 1772–81, kde přes vrch procházely hranice škvoreckého a kounického panství. Těžba křemenců a pískovců zde probíhala nejspíše již od druhé poloviny 18. století, vrchnostenský lom, patřící k usedlosti čp. 7 v Břežanech a patřící knížeti Aloisi II. z Lichtenštejna je výslovně uveden až na indikační skice stabilního katastru z roku 1841. Místo je označeno nápisem „Schutter grube“, tedy kamenný důl jámového typu. Intenzivní těžba spočívala v produkci pískovce a štěrku na údržbu vrchnostenských komunikací. Na mapě II. vojenského mapování z let 1851–52 je Chrástnice označena nápisy „Sandstein“, tedy lom na pískovec, a českým názvem „U Hranice“, který může odkazovat na zmíněné hranice panství. Od roku 1908 provozoval lom jako nájemce Okresní úřad v Českém Brodě, který zde postavil naftový drtič na výrobu štěrku a domek čp. 87 pro jeho správce. Okresní úřad zde dobýval kámen pro údržbu okresních silnic, tehdy zde pracovalo 25 lidí a denní produkce činila 14 - 16 m3 štěrku. Před rokem 1927 došlo k prvnímu většímu zatopení lomu, když lomaři narazili na silný spodní pramen. Na dně lomu bylo tak nezbytně nutné postavit dvě malé budovy s naftovými čerpadly, odvádějícími vodu struhou do návesního rybníka v Břežanech. Čerpání vody ale těžbu prodražovalo, takže bylo záhy rozhodnuto o jejím ukončení. V roce 1930 se z lomu odstěhovat správce drtiče a okresní cestář p. Šmíd a majitel zbytkového statku čp. 7, ke kterému lom stále patřil, pan Otto Straka, nechal Chrástnici osázet vrbami, břízami a akáty.

Na vrcholu je dnes řada opuštěných mělkých lomů porostlých remízem. Východně od nich pak je velký zatopený jámový lom na ordovické křemence o rozloze cca 1 ha, výškou lomové stěny 8 metrů a hloubkou okolo 10 metrů, využívaný dnes především ke sportovnímu rybolovu. Na jeho jižní straně se dochoval zbytek cihlové věže drtiče kamene.

Prohlášení za památku

V roce 1984 byla Chrástnice navržena Střediskem státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje na vyhlášení za chráněný příroidní výtvor. K tomu však nedošlo, dnes se jedná o významný krajinný prvek (VKP) zřízený ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 3, písm b).