Dnes jsme se vydali na půldenní výlet do jižního okolí Gardského jezera, ujeli jsme 85 kilometrů. Nejprve jsme zamířili přes město Valeggio sul Mincio (15 000 obyvatel, provincie Verona, region Veneto) s velkolepým hradem Scaligierů ze 13. století, do romantické vesničky Borghetto, ležící dole u řeky Mincio. Tato osada s několika mlýny byla dokonce vyhodnocena jako jedna z nejkrásnějších vesnic Itálie. Velkou pozoruhodností je především jedinečný Viskontský most (Ponte Visconteo) dlouhý 650 metrů, postavený nad řekou Mincio v letech 1393-5 milánským vévodou Gianem Galeazzem Visconti. Velkým překvapením byla nedaleko ležící opevněná vesnice Castellaro Lagusello, jejíž opevnění pochází z 12. století. Nádherné místo, žádní turisté, italský venkov a historie v každém kameni. To byl učiněný balzám na naši duši. Poslední místo našeho výletu bylo Solferino (2 600 obyvatel, provincie Mantua, region Lombardie), kde se 24. června 1859 odehrála největší a rozhodující bitva druhé italské války za nezávislost, ve které francouzsko-sardinská vojska porazila rakouskou armádu, což znamenalo rozhodující krok ke sjednocení Itálie a Viktoru Emanuelovi II. otevřelo cestu k titulu italského krále. Po skončení bojů zraněné vojáky ošetřoval Švýcar Jean Henri Dunant, který vyděšený utrpením zraněných vojáků navrhl založit mezinárodní organizaci Červený kříž (stalo se v Ženevě roku 1863). Prohlédli jsme si ossárium s ostatky 7 000 padlých vojáků, hrad, kostel sv. Mikuláše a památník založení Červeného kříže. Od hradu byl krásný výhled směrem na Gardské jezero, bohužel částečně v oparu.