Peschiera del Garda (8 500 obyvatel, provincie Verona, region Veneto) je staré antické město, nazývané v době Římské říše Ardelica. Leží na jižním břehu Gardského jezera v místě, kde z něho vytéká řeka Mincio. Pevnost v Peschieře sehrála přední úlohu ve většině vojenských výprav, které se uskutečnily v severní Itálii po roce 1400, zejména ve výpravách během napoleonských válek. Po porážce Napoleona v roce 1815 přechází Peschiera a s ní valná část Benátska a Lombardie do rukou Rakušanů. Pod jejich protektorátem vzniká na území severní Itálie lombardsko-benátské království a rakouské zájmy zde má hájit tzv. quadrilateral – strategické seskupení čtyř pevností (Verona, Legnago, Mantova a Peschiera). Maršál Radecký pak díky této pevnostní soustavě drží dlouhé roky Italy v šachu v jejich snažení o sjednocení Itálie. Během první italské války za nezávislost byla po obraně vedené generálem Rathem obsazena Piemontem po šesti týdnech obléhání, 30. května 1848. Mezi významné památky patří především pevnost z 16. století, založená přímo na odtoku řeky Mincio z Gardského jezera a kostel Madonna del Frassino z roku 1511.