Cesty a památky

Kolínsko » Třebovle

Třebovle

Třebovle se poprvé písemně připomíná v roce 1297, kdy ve svém testamentu odkazuje kouřimský měšťan Adloth blíže obilné dávky ze svých zdejších statků klášteru křížovníků s červenou hvězdou v Praze. Ty měli špitálu vyplácet jeho synové Jindřich, který byl kouřimským rychtářem, Pertold, Jakub a Kunclín. Již v závěru 13. století byla Třebovle rozdělena mezi větší množství majitelů, z nichž část pocházela právě z řad kouřimských měšťanů a část z řad místní drobné šlechty. V roce 1332 je například doložen dvůr jistého kouřimského měšťana Petra, v roce 1360 část vsi vlastnil Řehák z Třebovle, v roce 1362 se vzpomínají Konrád a Soběhrd z Třebovle, v roce 1390 Jakub z Třebovle a v roce 1407 byl jeden ze zdejších poplužních dvorů v držení kouřimského měšťana Vacka Penznera. Jiná část vsi patřila od neznámé doby (doloženo v roce 1362) do majetku kapituly v Sadské, později kapitule u sv. Apolináře v Praze. Tato složitá majetková struktura přetrvala i v období novověku, a trvala až do doby zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Vedle sebe zde totiž koexistovalo až šest různých majitelů jednotlivých dílů vsi z řad šlechty, svobodnictva, měšťanů okolních královských měst Kouřimi a Českého Brodu i církevních institucí. Ve 20. století nastal značný odliv obyvatel z obcí, patřících pod Třebovli, v roce 1932 zde žilo 980 obyvatel, což je zhruba jednonásobek současného osídlení.

Od roku 1850 patří Třebovle do okresu Kolín, jehož součástí je dodnes.

Osobnosti

Kuneš z Třebovle (* mezi 1340-45 Třebovle - † asi 1397) - český středověký právník a církevní hodnostář, nejbližší spolupracovník arcibiskupa Jana z Jenštejna.

Václav Špaček (* 20. 8. 1856 Třebovle - † 1. 5. 1939 Praha) - prozaik, redaktor a učitel, zakladatel a vydavatel listů Křesťanská škola, Rajská zahrádka a Dětská zahrádka, iniciátor Jednoty katolického učitelstva v Království českém, několikrát kandidoval do zemského i říšského sněmu.

Sáva Suchevič (* 27. 11. 1920 Třebovle - † 22. 2. 2007 Ústí nad Labem) - historik umění, autor bezpočtu vlastivědných prací ze severních Čech (např. kostel v Mostě), významný odborník v oblasti památkové péče.

Původ názvu

Název obce je odvozen od od slovanského osobního jména Třeboslav, zkráceně Třeb (Treb) a znamená tedy ves lidí Třeboslavových nebo Třebovlových. Existují rovněž výklady původu názvu od slovanského (Ukrajina) slova terebiľa = místo zbavené křovin a porostu nebo latinského tribulatio = utiskování; zdá se ovšem, že v těchto případech jde pouze o fonetickou podobnost slov s názvem obce. Tvar zápisu názvu se od středověku proměňoval a liší se rovněž v závislosti na gramatické zdatnosti písaře. Setkáváme se s názvy Tyrsibobel (1297), Trzeboll (1332), Trzebowl (1362), Trziebowel (1379), Třebovle (1505), Trzebowly (1654) nebo Stržebaul (1700) .

Základ původu názvu obce je

Znak a vlajka obce

Podvýborem pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky byl dne 16. července 2014 usnesením č. 19 schválen znak a prapor obce. Autorem návrhu je heraldik Jan Tejkal. Znak tvoří červeno-modře polcený štít, na kterém jsou dva zkřížené zlaté obilné klasy s listem, proložené postaveným stříbrným mečem, nahoře doplněným dvěma stříbrnými hvězdami. Vlajku tvoří dva svislé pruhy, červený a modrý, v poměru 1 : 2, na styku pruhů jsou dva zkřížené žluté obilné klasy s listem, proložené bílým mečem hrotem k dolnímu okraji listu, jehož jílec je doplněný dvěma bílými šesticípými hvězdami. Jedná se o tak zvané mluvící znamení, kde meč z erbu Hlaváčů z Vojenic symbolizuje bývalé panství Hlaváčova Lhota (a tedy i části Třebovle, Království a Borek), klasy pak zemědělský charakter obce a kapli sv. Václava v Miškovicích (obilné klasy jsou symbolem sv. Václava), jejich křížení odkazuje na ondřejský kříž v erbu Eisensteinů na náhrobníku v kostele sv. Bartoloměje. Polcení štítu a dvě hvězdy symbolizují dvě panství (Hlaváčova Lhota a Radim), ke kterým patřily jednotlivé části obce do roku 1848.

Administrativní údaje

Třebovle jsou dnes samostatnou obcí, jejích administrativní součástí jsou obce Borek, Miškovice, Hlaváčova Lhota a Království. Katastrální výměra činí 10,95 km² a žije zde 515 stálých obyvatel (1. ledna 2019).