CESTYAPAMATKY.CZ

Město Kouřim je situováno na protáhlém návrší nad soutokem Kouřimky a Ždánického potoka. Meandry obou potoků v hlubokých a skalnatých údolích tvoří několik oddělených plošin, na kterých probíhalo osídlení již od neolitu. Dnes žije ve městě, které si zachovalo neobyčejný půvab a kouzelnou atmosféru starých časů, necelých 1800 obyvatel.

Na nejnižší plošině, která nebyla dříve trvale osídlena, založil před rokem 1250 (někdy po zničení hradu v roce 1223) nejspíše český král Václav I. nové královské město. To je písemně doloženo v roce 1261, kdy již muselo být alespoň částečně vybudované, neboť v tomto roce ho král Přemysl Otakar II. dával spolu s Kolínem za vzor dalším královským městům. Před rokem 1334 zničil Kouřim požár, město ale bylo rychle obnoveno. V roce 1421 byl na Čáslavském sněmu zvolen zástupce husitské Kouřimi za jednoho z dvaceti zemských vladařů. Kouřimští zůstali věrní husitství i po bitvě u Lipan roku 1434 a králi Zikmundovi se podrobili až po roce 1436. Velkou pohromou byla pro město třicetiletá válka, která ukončila postavení Kouřimi jako jednoho z nejvýznamnějších měst Českého království, a velké požáry v roce 1670 a 1811.

Město bylo vystavěno na půdorysu půlkruhu vypjatého k východu, s rozlehlým náměstím uprostřed. Náměstí má rozlohu 16 250 m² a je jedním z největších náměstí středověkých měst v České republice, poprvé bylo vydlážděno již v roce 1536. Většina měšťanských domů byla do dnešné podoby upravena po velkém požáru města v roce 1811. Uprostřed jižní části náměstí stojí původní středověká radnice (dnes muzeum) a v jeho jižním koutě hlavní dominanty města – kostel sv. Štěpána a zvonice. Z náměstí vycházejí čtyři hlavní ulice k někdejším městským branám. Hlavní komunikace procházela městem po západní straně náměstí, ve směru Pražská – Malotická brána. Souběžně s ní je v západní části města širší komunikace, tzv. „koňský trh“, pravděpodobně zbytek půdorysu starší osady z doby před založením města, na jehož konci stávalo cisterciácké proboštství. Na Kolínském předměstí byl na pravém břehu Kouřimky postaven špitál. Současně s výstavbou města bylo budováno i opevnění, na jehož stavbu osobně dohlížel král Přemysl Otakar II. a které bylo dáváno za vzor i ostatním královským městům. Dnešní podoba opevnění pochází z přestavby po polovině 15. století.

Prstenec středověkých hradeb **** dodnes obepíná městské jádro o celkové délce 1250 metrů, oba hradební pásy od sebe odděluje 14 metrů široký parkán. Vnitřní hradební zeď vznikla jako první, patrně hned na počátku budování města. Byla opatřena cimbuřím a zachovala se do výšky 6 až 7 metrů. Její hmota byla zpevněna pravoúhlými baštami, z nichž se do současné doby dochovala torza dvou. Uprostřed jednotlivých úseků vnitřního hradebního pásu byly do čtyř světových stran vystavěny vysoké hranolové městské brány: Pražská, Kolínská, Malotická a Olešecká a pod kostelem fortna, později zvaná Dřevařská nebo Katova. Pouze Pražská (severní) brána ** unikla snahám o oživení města po velkém požáru v roce 1811, kdy se radnice rozhodla postupně uvolnit sevření města, čemuž padly postupně za oběť v roce 1840 Olešská brána, v roce 1841 Kolínská brána a nakonec v roce 1876 i Malotická brána. Ačkoliv Pražská brána byla snížena o jedno patro, přesto se řadí mezi naše nejlépe dochované raně gotické městské brány. Tato hranolová, dnes dvoupatrová, stavba byla postavena v 70. letech 13. století. V přízemí se otevírá dvěma raně gotickými hrotitými portály s valeným klenutým průjezdem, který uzavírala vrata a mříž posunovaná vertikálně v tesaných drážkách po stranách severního portálu. Do pater se původně vcházelo pouze z ochozů přilehlé hradby, dnešní vnější schodiště vzniklo až po odbourání hradeb v 19. století. Brána byla částečně opravena v roce 1993 a znovu v roce 1998, v letech 2011–12 poběhla generální oprava (zajištění statiky, odsolení stěn, obnova kemenných prvků a fasády) za 1,5 milionu Kč.

Po husitských válkách byly všechny brány zesíleny postavením tzv. předbrání, z nichž se dochoval pouze zbytek půlválcové věže bývalé Malotické brány v podzemí kovárny p. Svobody čp. 136 (kovárna je vestavěna do bývalého předbrání, v roce 1868 rozšířena o dnešní obytný dům; tvar hradby silné 1,5 metru je zachován až z úrovně sklepa, při opravách domu byla objevena a zachována střílna). Vnější hradební zeď původně zpevňovalo 18 půlválcových věží, z nichž dodnes stojí 16, z toho tři protáhlé. Tyto mohutné bašty (rondely) byly původně opatřeny obranným hrázděným polopatrem, jejich funkci podporovaly také čtyři pravoúhlé bašty, které se všechny dochovaly. Vnější hradební zeď byla tenčí a nižší než v Kolíně. Částečně se na západní a severozápadní straně města (v městském parku) zachoval i příkop s valem, který chránil vnější pás hradeb. Hloubka příkopu je téměř stejná jako v době, kdy opevnění plnilo svou funkci. V současnosti probíhá soustavná kontrola, zajišťování a udržovací práce celého hradebního systému, tedy zdí, věží, bašt a jiných staveb, které jsou součástí opevnění. Při opravách (přezdívání) je používán původní materiál, a pokud to není možné, je použit materiál nový, který vykazuje stejné mechanické, technické i estetické vlastnosti jako materiál původní.

Pro svou neobvyklou kompaktnost, unikátní míru zachování a kulturně – historický význam byly kouřimské městské hradby zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20788/2–810 a jako jediná stavba svého druhu v ČR byly nařízením vlády ČR č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 prohlášeny za Národní kulturní památku.

Díky své jedinečné atmosféře se Kouřim také stává častým cílem filmových štábů. Kromě natáčení reklamních šotů a dílčích scén mnoha filmů a seriálů, jako například Lékárníkových holka, Jak si zasloužit princeznu a Nesmrtelná teta, zde byly realizovány rovněž rozsáhlé filmové projekty: francouzský film Kateřina Kuráž (Cathrine Courage), rovněž francouzské Zvonokosy, šestidílný televizní seriál Bylo nás pět podle literární předlohy Karla Poláčka, historický film Komediant režiséra Otakara Vávry nebo komedie Jaroslava Dudka Křídlovka pro Majoránku.

Kouřimské hradby jsou zastávkou č. 1b významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.

Kouřim byla od svého založení až do roku 1850 střediskem Kouřimského kraje (krajským městem), od roku 1850 patří do okresu Kolín. Dnešní město má katastrální výměru 1,44 km², jeho součástí je Molitorov a dvůr Diblíkov, ve městě žije 1875 obyvatel (k 3. červenci 2006).