Cesty a památky

Kolínsko » Kouřim

Kouřim
Kouřim - znak města

Městská památková zóna.

Město Kouřim vzniklo ve staré sídelní oblasti Čech, v místech starého pravěkého osídlení, jehož počátky sahají do pozdní doby kamenné (4. tisíciletí př. n. l.). Toto kontinuální osídlení zde existovalo díky příhodným přírodním poměrům, protože toky Výrovky (též Kouřimky nebo Vavřineckého potoka) a Ždánického potoka vytvořily hluboká a skalnatá údolí, která oddělují několik samostatných plošin, vhodných pro pro vznik chráněných sídlišť. Na nejnižší plošině, na které v té době existovala menší osada s pohřebištěm a snad i kostelem, založil nové královské město pravděpodobně již český král Václav I. a to zřejmě ještě před rokem 1250, nejspíše záhy po zničení kouřimského hradu v roce 1223. Jako první osídlence pozval do Kouřimi německé kolonisty ze Saska. Nejstarší známá písemná zmínka o městě pochází až z roku 1261, kdy ho král Přemysl Otakar II. dával spolu s Kolínem za vzor dalším královským městům, tedy v té době již muselo v nějaké formě existovat.

V roce 1334 zničil Kouřim požár, město ale bylo díky iniciativě tehdejšího moravského markraběte a zemského správce Karla (pozdějšího císaře Karla IV.) rychle obnoveno. V letech 1402-03 bylo stejně jako celý okolní kraj postiženo těžkým drancováním uherského vojska (v důsledku sporů mezi králem Václavem IV. a jeho bratrem Zikmundem). V roce 1421 se kouřimští radní bez boje vzdali husitskému vojsku, nicméně při obsazování města bylo vypáleno cisterciácké probošství s kostelem sv. Martina. Po přistoupení ke čtyřem artikulům téhož roku se Kouřim stala husitským městem a na Čáslavském sněmu byl zvolen zástupce Kouřimi za jednoho z dvaceti zemských vladařů. V červnu 1424 Kouřim obsadil přímo Jan Žižka z Trocnova a město se na další desetiletí stalo členem táboritského a později sirotčího svazu. Kouřimští zůstali věrní husitství i po bitvě u Lipan v roce 1434 a králi Zikmundovi se podrobili až po roce 1436.

Na přelomu 15. a 16. století zažilo město nebývalý rozkvět, takže na konci 16. století zde působilo více než 16 řemeslných cechů a žilo zde přes 2 000 obyvatel (tedy více než dnes). Velkou pohromou byla pro město třicetiletá válka, která ukončila postavení Kouřimi jako jednoho z nejvýznamnějších měst Českého království, a také násilná rekatolizace v 1. pol. 17. století, která vyhnala do emigrace značnou část inteligence. Po válce bylo město v sutinách, vesnice v jeho okolí byly vylidněné a vypálené a počet obyvatel se snížil o neuvěřitelných 75 %. Až v roce 1740 byla formálně obnovena Karlem VI. městská privilegia a nová kapitola v historii města se začala psát až po roce 1781 díky osvícenecké politice Josefa II. Když při reformě územně správního uspořádání Českého království v roce 1850 došlo ke zrušení kouřimského kraje, ztratilo město staletou výsadu krajského města a stalo se střediskem malého Kouřimského okresu, který byl začleněný v roce 1868 do okresu Kolín.

Železnice byla do Kouřimi přivedena až v roce 1881, postavením místní dráhy z Peček, která měla původně pokračovat přes Kostelec nad Černými lesy až do Říčan. Na konci 19. století dosáhlo město největšího počtu obyvatel ve své historii, kdy zde žilo okolo 3000 obyvatel. Ve 20. století ale Kouřim stagnovala, přičemž tento proces ještě zesílil na konci 60. let 20. století, kdy se město ocitlo na periferii veškerého dění a zcela ztratilo svou kulturní svébytnost, určovanou původně mimořádně silnou historickou tradicí. Díky tomu si ale město dodnes uchovalo naprosto jedinečnou atmosféru dávno zašlých časů, a tento „genius loci“ se nakonec začíná ukazovat jako výhoda, neboť je základnou pro rozvoj turistického ruchu.

Město bylo vystavěno na půdorysu půlkruhu vypjatého k východu, s rozlehlým náměstím uprostřed a obehnané mohutným opevněním Náměstí má rozlohu 16 250 m² a je jedním z největších náměstí středověkých měst v České republice, poprvé bylo vydlážděno již v roce 1536. Většina měšťanských domů byla do dnešní podoby upravena po velkém požáru města v roce 1811. Uprostřed jižní části náměstí stojí původní středověká radnice a v jeho jižním koutě kostel sv. Štěpána a zvonice. Z náměstí vycházejí čtyři hlavní ulice k někdejším městským branám, hlavní komunikace prochází městem po západní straně náměstí, ve směru bran Pražská – Malotická. Souběžně s ní je v západní části města vedena další širší komunikace, tzv. „Koňský trh“, pravděpodobně zbytek půdorysu osady z doby před založením města. Na severním konci Koňského trhu stávalo cisterciácké proboštství a na Kolínském předměstí byl na pravém břehu Výrovky postaven špitál.

Díky své jedinečné atmosféře se Kouřim také stává častým cílem filmových štábů. Kromě natáčení reklamních šotů a dílčích scén mnoha filmů a seriálů, jako například Lékárníkových holka, Jak si zasloužit princeznu a Nesmrtelná teta, zde byly realizovány rovněž rozsáhlé filmové projekty: francouzský film Kateřina Kuráž (Cathrine Courage), rovněž francouzské Zvonokosy, šestidílný televizní seriál Bylo nás pět podle literární předlohy Karla Poláčka, historický film Komediant režiséra Otakara Vávry nebo komedie Jaroslava Dudka Křídlovka pro Majoránku.

Kouřim je součástí projektu tzv. Karlovských míst, realizovaných spolkem Otec vlasti Karel IV.

Historické jádro města bylo v roce 1992 prohlášeno vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. září 1992 za městskou památkovou zónu pod rejstříkovým číslem 2119.

Osobnosti

Brikcí z Licka (* 1488 ? Kouřim - † 16. 11. 1543 Praha/Čáslav ?) - český právník, politik, soudní písař a mistr pražské univerzity, autor česky psaných právních dokumentů - například Práva městská (1536) nebo Naučení mudrcuov o spravování a soudech lidských (1540).

Josef Jindřich Řezníček (* 1. 5. 1823 Praha - † 8. 12. 1880 Kouřim) - český obrozenecký spisovatel, překladatel a dramatik, spolupracovník J. K. Tyla. Do Kouřimi přišel z Pelhřimova a pracoval zde až do své smrti jako poštmistr..

František Vejdovský (* 24. 10. 1849 Kouřim - † 4. 12. 1939 Praha) - český zoolog a profesor na Karlově univerzitě, jako první na světě popsal kmen strunovců, vodních nitkovitých živočichů.

František Moravec (* 5. 8. 1859 Kouřim - † 28. 1. 1920 Kolín) - učitel a novinář, od roku 1919 redaktor tiskového odboru ministerstva zásobování, poté redaktor Labských proudů a Kolínských novin.

Jan Plichta (* 1. 12. 1898 Kouřim - † 24. 10. 1969 Brno) - český dirigent, violista Doležalova kvarteta, od roku 1951 profesor komorní hry a hry na violu brněnské konzervatoře a trampský písničkář.

Evžen Linhart (* 20. 3. 1898 Kouřim - † 29. 12. 1949 Praha) - český architekt funkcionalismu a návrhář nábytku.

Hubert Veselý (* 1. 9. 1842 Klášterec nad Ohří - † 22. 6. 1914 Praha) - politik, v letech 1872-84 starosta města a okresu Kouřim, v letech 1874-80 byl poslanec Říšské rady.

Původ názvu

Název města je odvozen buď z osobního jména Kúrim ve významu Kouřimův hrad nebo vychází ze staročeského slovesa kúřiti označující lesnatou horu, z níž se po dešti kouřilo, nebo podle ohňů zapalovaných na kouřovém vrchu. V tomto ohledu je zajímavá legenda zaznamenaná Hájkem z Libočan, podle které název pochází od kouřového znamení, kterým dával mýtický Lech znamení svému bratru Čechovi na Říp, kde se usadil se svým lidem. V historických pramenech se název města objevuje ve tvarech Churtim (993), Kurim (okolo roku 1088), Kurimi (1130), Curim (1167, 1308), Kvrim (1167), Kurzym (1310), Curym (1359–1369, 1384 až okolo roku 1405), Kúřim (1425), Kurzym (1445), Curzymie (1497), Kaurzym (1512), Kaurzim (1514), Kauřym (1541), Kouřim (1615).

Znak a vlajka obce

Kdy město získalo svůj znak není bohužel známo, jeho nejstarší vyobrazení pochází z 15. stol. a byl převzat z pečetního obrazu starých městských pečetí používaných již od 13. stol. Na modrém štítě je stříbrná kvádrová hradební zeď s cimbuřím a otevřenou branou se zlatými vraty a zlatou vytaženou mříží. Z hradby vystupují dvě čtyřhranné stříbrné věže, každá s jedním oknem a s cimbuřím, ukončené červenými špičatými střechami a zlatými makovicemi. Mezi věže vložen štítek s českým dvouocasým lvem ve skoku doprava.

Administrativní údaje

Kouřim byla od svého založení až do roku 1850 střediskem Kouřimského kraje (krajským městem), od roku 1850 patří do okresu Kolín. Součástí města je obec  Molitorov s dvorem Diblíkov a samotou Vrcha. Katastrální výměra činí 14,4 km² a žije zde 1 908 stálých obyvatel (1. ledna 2021).

Odkaz

www.mestokourim.cz

Související cestopisy / reportáže

Mapa

Poloha

Kouřim leží na protáhlém návrší nad soutokem Kouřimky a Ždánického potoka 17 kilometrů západně od Kolína v nadmořské výšce 268 metrů.

V tomto městě naleznete

hradiště Stará Kouřim
(Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště)
hradiště U sv. Vojtěcha
(Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště)
hrad
(Hrady a opevnění, Hrady)
městské hradby
(Hrady a opevnění, Opevnění)
cisterciácké proboštství s kostelem sv. Martina (zaniklé)
(Kláštery)
Kostel Církve československé husitské
(Kostely, synagogy a modlitebny, Modlitebny)
kostel Nejsvětější Trojice
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely renesanční)
kostel sv. Štěpána
(Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické)
děkanství
(Fary)
zvonice u kostela sv. Štěpána
(Zvonice a zvoničky)
kaple Panny Marie Pomocné
(Kaple a kapličky)
kaple sv. Anny
(Kaple a kapličky)
kaple sv. Víta
(Kaple a kapličky)
kaplička Panny Marie
(Kaple a kapličky)
kaplička sv. Kříže
(Kaple a kapličky)
Mariánský sloup (zaniklý)
(Sochy a sousoší)
socha sv. Jana Nepomuckého
(Sochy a sousoší)
křížek u křižovatky
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
křížek v Komenského ulici
(Kříže, křížky a boží muka, Křížky)
stará radnice (muzeum)
(Muzea a galerie, Radnice)
domy na Mírovém náměstí
(Městské domy, Město Kouřim)
domy v ulicích centra
(Městské domy, Město Kouřim)
dům čp. 17
(Městské domy, Město Kouřim)
dům čp. 308
(Městské domy, Město Kouřim)
dům čp. 401
(Městské domy, Město Kouřim)
dům čp. 489 "Prokůpkův"
(Městské domy, Město Kouřim)
dům z Jílového
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
venkovská usedlost čp. 285
(Venkovské domy, Zděné stavby)
boží muka sv. Prokopa z Kostelce nad Černými lesy
(Muzea a galerie, Boží muka, Skanzen )
chalupa se špýcharem z Budče
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
kaplička sv. Jana Nepomuckého
(Kaple a kapličky, Muzea a galerie, Skanzen )
kovárna ze Starého Bydžova
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
kříž z Němčic
(Muzea a galerie, Kříže, Skanzen )
Mariánský sloup z Konárovic
(Muzea a galerie, Sochy a sousoší, Skanzen )
muzeum lidových staveb (skanzen)
(Muzea a galerie, Skanzen )
pumpa ze Zalán
(Muzea a galerie, Skanzen , Vodojemy a další vodovodní zařízení)
rychta z Bradlecké Lhoty
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
socha sv. Donáta ze Svatbína
(Muzea a galerie, Sochy a sousoší, Skanzen )
statek z Týřovic
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
stodola z Durdic
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
stodola ze Želejova
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
studna z Kozojed
(Muzea a galerie, Skanzen , Vodojemy a další vodovodní zařízení)
špýchar z Budče
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
špýchar z Hrádku
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
špýchar z Kornatic
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
usedlost "Šperkovna" ze Strašic
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
usedlost ze středního Polabí
(Muzea a galerie, Venkovské domy, Skanzen )
včelín
(Muzea a galerie, Ostatní pozoruhodnosti, Skanzen )
zvonička z Býchor
(Muzea a galerie, Zvonice a zvoničky, Skanzen )
cihelna (zaniklá)
(Industriál, Továrny)
družstevní obilní skladiště a silo
(Industriál, Továrny)
kamenný most
(Industriál, Mosty)
kašna
(Industriál, Vodojemy a další vodovodní zařízení)
mlýn Bukačov
(Industriál, Mlýny)
mlýn Fortna
(Industriál, Mlýny)
mlýn Hrázka
(Industriál, Mlýny)
mlýn Hřebíčkov
(Industriál, Mlýny)
mlýn Pášov
(Industriál, Mlýny)
Panský mlýn
(Industriál, Mlýny)
pivovar (bývalý)
(Industriál, Pivovary)
věžový vodojem
(Industriál, Vodojemy a další vodovodní zařízení)
dívčí škola (bývalá)
(Ostatní stavby, Školy)
chlapecká škola (bývalá)
(Ostatní stavby, Školy)
městské stodoly
(Ostatní stavby, Hospodářská zařízení a dvory)
špitál (zaniklý)
(Ostatní stavby, Špitály, chudobince, nemocnice)
městský hřbitov
(Funerálie, Hřbitovní kříže)
židovský hřbitov
(Funerálie, Náhrobky)
Čertova brázda
(Ostatní pozoruhodnosti)
památník padlým v 1. a 2. světové válce
(Pomníky, Památníky obětem světových válek)
památník Prokopa Holého
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
památník středu Evropy
(Pomníky, Ostatní památníky)
památník T. G. Masaryka
(Pomníky, Památníky osobnostem mimo region)
pamětní desky
(Pomníky, Pamětní desky)
Dub ve Vrchách
(Příroda, Památné stromy)
Kouřimské jasany
(Příroda, Památné stromy)
Lechův kámen
(Příroda, Významné krajinné prvky)
Linda v Kouřimi (zaniklý památný strom)
(Příroda, Památné stromy)
Lípy u sv. Víta
(Příroda, Památné stromy)
pověsti z Kouřimi
(Pověsti)

Fotogalerie

Kouřim - veduta Jana Willenbergra (1602)Kouřim - veduta Johanna Venutta (1810)Kouřim - pohled od jihovýchodu (2006)Kouřim - pohled od východu s Lechovým kamenem (2022)Kouřim - pohled od východu (2016)Kouřim - dominanta města od Lechova kamene (2016)Kouřim - letecký pohled z dronu od jihu (2016)Kouřim - leteckýá pohled z dronu od východu (2016)Kouřim - pohled z ptačí perspektivy (2016)Kouřim - střed města (Fly foto 2014)Kouřim - tajuplná místa Podlipanska (2008)

Nejbližší obce

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK