Cesty a památky

Kolínsko » Žiželice » Mlýnská Cidlina - VKP

Mlýnská Cidlina - VKP

Žiželice, Loukonosy, Hradišťko II, Příroda, Významné krajinné prvky

Soustava významných krajinných prvků (VKP) Mlýnská Cidlina leží v nadmořské výšce 205 - 207 metrů a zahrnuje kromě toku Cidliny a Mlýnské Cidliny kosené nivní louky mezi oběma rameny, včetně rostlin a živočichů vázaných na tyto biotopy. VKP je ve správě obce s rozšířenou působností Kolín.

Tok dnešní Mlýnské Cidliny je pravděpodobně původním hlavním korytem Cidliny, procházejícím v bezprostřední blízkosti hradu v Hradišťku. Od hlavního toku řeky se odděluje u Lučic a po cca 10 kilometrech se u Žiželic opět spojuje s hlavním tokem. V letech 1921-25 byl hlavní tok Cidliny regulován, přičemž vzniklo tímto umělým zásahem stávající rovinaté území mezi oběma toky. Do 18. století Mlýnská Cidlina napájela rybník Rutvas (Rudas), který se rozléval v okolí obce Hradišťko II. Svou rozlohou 500 ha patřil mezi největší v Čechách a založen byl v 15. století (poprvé je písemně doložen k roku 1517) a jeho technickou zajímavostí bylo, že se při povodních dala voda z něj systémem kanálů vypouštět do Labe, čímž se efektivně regulovalo množství protékající vody.

Území je tvořeno druhohorními sedimenty České křídové tabule, překryté naplaveninami čtvrtohorních hlín, štěrků a písků. Na zdejších nivních loukách, které jsou na jaře zamokřené a v létě silně vysychají, rostou rostliny s vysokou mírou tolerance k těmto podmínkám. Většinou zde dominují vysoké trávy nebo širokolisté byliny, místy se vyskytují solitétní keře a stromy, zejména vrby. V pomalu tekoucí vodě Mlýnské Cidliny se vyskytují velká a hustá mokřadní společenstva vegetace stojatých a mírně tekoucích vod. Břehy jsou lemovány měkkým luhem s křovinatými porosty a porosty ostřic. Přestože je území poměrně intenzivně hospodářsky využívané, bylo v roce 2017 zjištěno botanickým průzkumem 174 druhů cévnatých rostlin (jeden druh zvláště chráněný a 10 zařazených do červeného seznamu) a zoologickým průzkumem 17 druhů zvláště chráněných druhů živočichů, zařazených současně do červeného seznamu a mezi evropsky významné živočichy a dalších 42 druhů živočichů, zapsaných do červeného seznamu.

Divizna švábovitá (Verbascum blattaria) je silně ohrožená (C2b) vytrvalá bylina z čeledi krtičníkovitých, dorůstající výšky až 100 cm. Kvete od června do srpna žlutými květy. V České republice se vyskytuje velmi výjimečně pouze v Polabí. Na území VKP Mlýnská Cidlina se vyskytuje sporadicky na slatinných loukách.

Ptačinec bahenní (Stellaria palustris) je silně ohrožená (C2b) vytrvalá bylina z čeledi hvozdíkovitých, dorůstající výšky až 15-45 cm. Kvete od května do srpna bělavými květy. Na území VKP Mlýnská Cidlina roste v rákosinách a mokřinách a na okrajích vodních toků nebo jezírek.

Žebratka bahenní (Hottonia palustris) je ohrožená (C3) vodní bylina z čeledi prvosenkovitých, kvete od května do konce léta bílými kvítky. Má článkovaný rozvětvený oddenek, který se plazí v bahně a z nějž vyráží květonosné stvoly. Ty jsou naplněny vzduchem, stojí proto přímo nad vodou. Po odkvetení však vypustí vzduch a ponoří se pod vodu. Listy mají hřebínkovitý tvar. Na území VKP Mlýnská Cidlina roste v pomalu tekoucí vodě Mlýnské Cidliny pod obcí Hradišťko.

Skokan skřehotavý (Rana ridibunda) je kriticky ohrožený CR obojživelník z čeledi skokanovitých. Dorůstá délky 12 až 20 cm. Zbarvení je velice variabilní, pohybuje se od tmavě zelené po hnědou nebo šedou, někteří jedinci mají na hřbetě a končetinách také jemné zelené proužkování.

Ještěrka obecná (Lacerta agilis) je zranitelný VU druh ještěrky z čeledi ještěrkovitých, má velkou hlavu, silné končetiny a poměrně silný ocas, dorůstá délky až 30 cm.

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) je zranitelný VU evropsky významný druh denního motýla z čeledi modráskovitých, ve 2. polovině 20. století v Čechách vyhynulý. V současnosti se daří jeho opětovné rozšiřování z jižní Moravy do severnějších oblastí, v roce 2012 poprvé zaznamením v Polabí na Kolínsku. Rozpětí křídel dosahuje 14 - 21 cm, je to náš největší ohniváček.