Barokní pískovcový sloup postavený v roce 1715 pravděpodobně jako poděkování za ukončení morové epidemie v roce 1714. Bližší okolnosti jeho vzniku bohužel nejsou doloženy žádnými známými písemnými prameny. Ve druhé polovině 18. století byl sloup doplněn o čtyři samostatně stojící vysoké sokly se sochami sv. Prokopa, sv. Floriána, sv. Rocha a sv. Vojtěcha a doplněn kamennou balustrádou s brankou. V roce 1815 byl sloup opraven. Při vichřici 8. května 1961 byla v 11:00 hodin vyvrácena lípa, rostoucí před lékárnou, a ta pádem sloup poničila. Vzniklá škoda nebyla nijak fatální, sloup tedy mohl být opraven, s ohledem na politickou situaci ve 2. polovině 20. století k tomu ale tehdy nedošlo. Díky poměrně bohaté fotografické dokumentaci a dobře zachovaným původním částem by památka již dnes mohla být obnovena, v současnosti je z větší části restaurována její sochařská výzdoba.
Původně se jednalo o samostatně stojící sloup, který byl vztyčen na čtyřstupňovém pódiu. Později byl v rozích doplněn o čtveřici vysokých profilovaných soklů se sochami světců a uzavřen na třech stranách kamennou balustrádou s kuželkami, na čelní straně pak ocelovým plůtkem s brankou. Uprostřed celé architektury byl vysoký obdélný sokl opatřený na čelní straně nápisem: Ó / MARIA / POMOCNICE / KŘESŤANŮ / ORODUJ / ZA NÁS a ukončený bohatě profilovanou římsou. Ta vynášela oválný sloup vrcholící korintskou hlavicí, na které stála hodnotná socha Panny Marie Neposkvrněné (Immaculaty). Celé dílo bylo zhotoveno z jemnozrnného pískovce okrové barvy.
Sochařská výzdoba sloupu byla po zničení rozptýlena na několik míst a ani dnes není soustředěna do Žiželic. Zatímco torzo sochy Panny Marie bez hlavy a části zeměkoule jako jediné v Žiželicích zůstalo (uskladněno bylo v areálu tehdejšího závodu Polaban, později budovy OÚ), zbylé části byly odvezeny do Kolína, kde byly deponovány na parkánech za chrámem sv. Bartoloměje (kolínští patrioti, bratři Kamarýtové, zde ve spolupráci s farností plánovali vytvořit lapidárium barokních soch z Kolínska). Trojice soch, sv. Florián, sv. Roch a sv. Vojtěch byla v roce 2000 vrácena zpět do Žiželic, kde byla do roku 2008 umístěna u jižní stěny kostela sv. Prokopa. V letech 2015-17 byly tyto sochy restaurátorsky ošetřeny kameníkem Jiřím Kramářem z Bílska u Hořic a následně umístěny do chodby budovy žiželické radnice jako součást místního vlastivědného muzea. Ze čtvrté sochy sv. Prokopa se dochovalo pouze torzo, které bylo v roce 2014 restaurátorsky ošetřeno a umístěno do městského lapidária pod radnicí v Kolíně, odkud se dne 27. července 2023 vrátilo do Žiželic a bylo umístěno ke zbylým třem sochám do chodby radnice. V roce 2022 byla rovněž Jiřím Kramářem restaurována a podle dochovaných fotografií doplněna socha Panny Marie v nadživotní velikosti (odchylně od originálu neshlíží Panna Maria dolů, ale hledí přímo) a umístěna v atriu žiželické radnice jako součást místního vlastivědného muzea. Podle popisu by se měla ještě v Kolíně na mě dnes neznámém místě (původně byly tyto artefakty rovněž na parkánech za chrámem sv. Bartoloměje) nacházet část zeměkoule s hlavou andělíčka a hlava Panny Marie i se svatozáří.
Památková ochrana byla po zničení sloupu zrušena.
Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I., společnost a kultura v letech 1650-1730, str. 211-212. Regionální muzeum Kolín 2001.
Nejedlý V.: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře ve Středočeském kraji, svazek 1, str. 394 - 397. Národní památkový ústav Praha, generální ředitelství, 2018.
Sloup stával v severovýchodním rohu (za radnicí) na současném Masarykově náměstí.
GPS: 50°7'56.293"N, 15°23'34.409"E
Přístupné/vstupné