Cesty a památky

Kolínsko » Žiželice » kostel sv. Prokopa

kostel sv. Prokopa

Žiželice, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické

Kostel byl vystavěn pravděpodobně jako dřevěný na konci 13. století za Dětocha z Třebelovic a Hradištka, majitele hradu v nedalekém Hradišťku II. Jeho existenci dokazuje zmínka z roku 1300 o „lidech zádušních“ v Žiželicích a dále pak zpráva z roku 1326, ve které potvrdili biskupští administrátoři kostelní práva žiželickému chrámu Páně, která jim postoupil zmíněný Dětoch. Po roce 1347, kdy získal zdejší panství Petr z Rožmberka, byl kostel přestavěn nebo znovu vystavěn jako kamenný, a to zhruba v dnešním rozsahu. O něm je první písemná zmínka z roku 1367 v souvislosti s odvodem papežského desátku. V roce 1425 byl kostel spolu s celým městečkem vypálen Pražany a obnoven byl až po skončení husitských, po kterých se stává na téměř 200 let utrakvistickou svatyní. Po zahájení protireformace byl ve 20. letech 17. století vypovězen protestantský kněz a na jeho místo opět nastoupil katolický duchovní. V době třicetileté války byl v roce 1633 kostel poškozen a vyrabován švédským vojskem. V roce 1698 zde působil kněz Petr Mohelnický z Mohelnice, proti němuž si zdejší konšelé v čele s purkmistrem stěžovali až na pražském arcibiskupství. V roce 1712 byl kostel upraven, ale v roce 1798 vyhořel, přičemž tento požár přežila pouze stříbrná monstrance a malý zvonek. Vše ostatní, a to včetně farních listin či matrik, shořelo. Zničený kostel byl opraven až v roce 1816. K zajímavé události došlo v březnu 1878, kdy v průběhu mše uhodil do věže blesk a sjel až do kostelní lodi, kde se rozprskl o zem. Tato událost velmi vyděsila faráře i obyvatele města, účastnící se mše. Dne 30. května 1886 byl kostel opět poškozen velkou bouří s krupobitím, v roce pak 1904 došlo k velkým opravám jeho interiéru. Horní patro věže s novým zastřešením bylo dostavěno v roce 1959, čímž se stavební vývoj kostela uzavřel. Naposledy byl opraven v 60. letech 50. století za působení faráře P. Václava Nývlta.

Jednolodní, obdélný kostel s protáhlým, pětiboce uzavřeným presbytářem, obdélnou sakristií po severní straně presbytáře a hranolovou věží v západním průčelí. Presbytář je zevně opatřen gotickými opěrnými pilíři, které dokládají, že tato část byla opatřena (nebo měla být opatřena) křížovou klenbou, a členěn je vysokými úzkými hrotitými okny bez kružeb. Zdivo přízemí věže je rovněž gotické. V severní stěně lodi se dochoval poškozený zazděný sedlový portálek. Před ním jsou položeny dva značně sešlapané pískovcové náhrobníky z let 1600-50, na obou je reliéf lebky a dále zbytky nápisů: 1. [---]Po 48 [---]E RAD: ZMR: WSRZ II SSENI: [---], 2. LET[---] SKIIM [---] S [---] OC [---] ZIRA [---]S WSKRZIISS [---].

V lodi i presbytáři jsou dnes ploché prosté stropy z 19. století, opatřené soudobými nástropními malbami. V západní části lodi je kruchta na dvou sloupech.

Z původního nákladného raně barokního vnitřního vybavení kostela, které bylo pořízeno v roce 1681, se po požáru v roce 1798 nic nedochovalo, proto byl kostel během oprav v 1. polovině 19. století znovu vybaven novobarokním zařízením. Hlavní oltář je rámový z roku 1830 od Josefa Richtery, osazený obrazem sv. Prokopa od Ignáce Antonína Russa z roku 1831, namalovaném podle obrazu téhož světce v Sázavském klášteře. Boční oltář sv. Anny z roku 1835 je od Aurela Kintzlera z Chlumce nad Cidlinou a kazatelna z roku 1829 je snad také od Josefa Richtery, v roce 1830 ji obrázky sv. evangelistů vyzdobil malíř Jan Vysekal. Na evangelijní straně presbytáře visí romantický obraz Setkání sv. Prokopa a knížete Oldřicha od malíře P. Eduarda Neumanna z roku 1895. Ve vybavení je také empírová křtitelnice a dubové lavice s městským znakem Žiželic, vše z roku 1830 a mechanický betlém z 1. poloviny 20. století, který se v roce 1961 přivezl z Horní Čermné nový farář P. Václav Nývlt. Na kruchtě jsou instalovány varhany z roku 1833 od Josefa Ignáce Welzela z Králik, přenesené sem v roce 1909 z kostela sv. Václava v Nové Vsi I. V majetku farního úřadu je rovněž impozantní pozdně gotická tzv. Žiželická monstrance** z roku 1510 (jiné prameny uvádějí roky 1520, 1522 nebo 1530), zhotovená ze zlaceného stříbra (výška 90 cm). Monstrance je nejvýznamnější památkou pozdně gotického zlatnictví na Kolínsku, a v současnosti je uložena na biskupství v Hradci Králové.

V dubové stolici zvonového patra věže jsou zavěšeny dva zvony, přenesené sem po opravě kostela v roce 1816 ze zvonice v Končicích a malý zvonek z původní sestavy:

vpravo je zvon z roku 1549 (průměr 108 cm, váha 785 kg) od zvonaře Václava Faráře z Hradce Králové, koruna je tvořena šesti zdobenými uchy, na krku zvonu je dvouřádkový český nápis: TENTO ZWON SLIST GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV Y WSSEM SWATYM LETA PANIE MDXLVIIII / SKRZE WACZLAWA FARARZE KONWARZE HRADCZY NAD LABEM TYM A K ZADCSSY KVNCZICZKEMV;
prostřední zvon je z roku 1605 (průměr 164 cm) s reliéfem ukřižování Ježíše Krista, znaky Klusáků z Kostelce (na štítu dva hevery) a Nyklásků z Žitenic (na štítu korunka, ze které visí tři rolničky) a českým nápisem: GAT GSEM WZKRIZSSENY A ZIWOT KDOZ WERI WE MNE BYT TAKY VMRZEL ZIV BUDE A KAZDY KDOZ GEST ZIW A WERI WE MNE NEVMRET NA WEKY / GAKOZ MOGZIS POWYSSIL HADA NA PAVSSTI TAK MVSI POWYSSEN BYTI SYN CLOWIEKA ABY KAZDY KDOZ WIERZI W NIEHO NEZAHYNVL ALE MIEL ZIWOT WIECZNY / MIKULAS KLUSAK Z KOSTELCZE A NA RADOWESNICZICH NAPOMOCZEN K TOMU BYL ZE WSI TENTO ZWON NOWEY NA BUDAUCZY PAMATKU K KOSTELU KONCZICKUMU SLYT A UDIELAN / ADAM NIKOLASIEK Z KOTACHOWA KTERY CZIASY GEHO WISOSTI CZYSARSKE PANSTWI CHLUMETSKEHO HEYTMAN / 1605. Na dubovém závěsu zvonu je vytesán letopočet 1736;
vlevo je malý zvon s rostlinným ornamentem pod korunou, stáří zvonu se zatím nepodařilo zjistit. Jelikož ale přežil požár v roce 1798, pochází z doby, která tomuto roku předcházela.

Farní kostel Kutnohorsko-poděbradského vikariátu, bohoslužby se konají v neděli v 10:00 hodin a v pátek v 19:00 hodin.