Pamětní deska na rodném domě Františka Kvapila byla odhalena 6. října 1935.
František Kvapil (* 15. února 1855 Žhery - † 19. října 1925 Praha). Český básník a překladatel, především z tehdejší moderní polské literatury. Studoval filosofii v Praze a později v Paříži, už za svých studentských let se intenzivně věnoval překládání i tvorbě vlastní poezie. V letech 1880–83 pracoval jako profesor na gymnáziích a učitelských školách, poté se věnoval výhradně literární a překladatelské činnosti. Publikoval také řadu časopiseckých článků o slovanských literaturách. Jeho nejvýznamnějším dílem je mimo překladů z polštiny (zejména Kraszewski, Asnyk a rozsáhlá antologie Polská moderní poezie) a podrobných studií o slovanských literaturách, cyklus epických básní Zpěvy knížecí, v níž přepracovává v parnasistním stylu, napodobujícím především Victora Huga, ruské byliny. Dalším významným dílem je lyrická sbírka Zaváté stopy, vydal i několik dalších lyrických sbírek. V původní poezii byl v mnohém pouhým napodobitelem Jaroslava Vrchlického, nicméně jako překladatel a literární vědec byl ve své době velmi oceňován.
Pamětní deska je na průčelí domu čp. 1.
GPS: 50°5'8.690"N, 14°56'35.590"E
Volně přístupné