Skupina tří topolů bílých (Populus alba), vysazených na hrázi Žehuňského rybníka kolem roku 1850. Obvody kmenů činí 455, 401 a 378 cm a dosahují výšky 15, 14 a 12,5 metrů (měřeno v roce 2009). Jejich zdravotní stav je dobrý.
Důvodem ochrany stromů je jejich význam jako cenných jedinců svého druhu (ocrana genofondu) a také krajinná dominanta a vrůst.
Topol bílý (zvaný také topol linda nebo jen linda) je rozšířený ve střední, jižní a východní Evropě a přes Sibiř až po Jenisej, dále z Malé, Přední a Střední Asie až po západní Himálaj. Zavlečen byl Austrálie, na Nový Zéland a v některých oblastech se šíří invazivně (např. Kanárské ostrovy). V České republice je hojně rozšířený zejména v nížinách. Roste zejména v lužních lesích, pobřežních křovinách, na říčních náplavech a hrázích rybníků. Velmi dobře snáší změny vodního režimu a je také odolný k dlouhotrvajícím záplavám. Nemá příliš velké nároky na půdu, ovšem největších rozměrů dosahuje a nejlépe se mu daří na písčitohlinitých živných náplavech, na suchých stanovištích vyrůstá pouze do velikosti keře. Z našich dřevin je jedním z nejodolnějších, dorůstá výšky 20 - 35 metrů. Má široký kmen, rozložitou velkou korunu a bělošedou až zelenošedou borku, která je ve stáří tmavě šedá až černavá a hrubě rozpukaná. Listy jsou na líci lysé a lesklé, na rubu pak plstnaté, přičemž tvar listů je různý. Samičí jehnědy jsou až 5 cm dlouhé a zelené, s rezavými listeny a dvěma červenými čnělkami a žlutými bliznami. Samčí jehnědy jsou o něco větší, 3–7 cm dlouhé, šedé s červenými prašníky. Plody v cca 5 až 10 cm dlouhých jehnědách jsou kuželovitě vejcovité, 0,3–0,5 cm dlouhé, s velkým počtem ochmýřených semen.
Vyhlašovací dokumentace k ochraně těchto stromů se bohužel nedochovala, v Ústředním seznamu ochrany přírody jsou evidovány pod kódem 103712/1, 4 a 5.
Databáze památných stromů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Topoly rostou na západní straně silnice uprostřed hráze Žehuňského rybníka.
GPS: 50°8'32.060"N, 15°17'22.140"E
Volně přístupné