Cesty a památky

Kolínsko » Žehuň » Lípy u sochy sv. Jana Nepomuckého

Lípy u sochy sv. Jana Nepomuckého

Žehuň, Příroda, Památné stromy

Skupina dvou lip malolistých (Tilia cordata Mill.) o výšce 15 a 14 metrů, šířce korun 9 a 12 metrů a obvody kmenů 3,64 a 2,9 metru (měřeno v roce 2010). Jedna z lip má výraznou dutinu od báze kmene až do koruny a v korunách stromů je několik proschlých větví, po odborném ošetření v roce 2011 jsou oba stromy vitální. Dochovaly se z původní skupiny 4 stromů, které byly vysazeny zřejmě kolem roku 1796 v souvislosti s instalací sochy sv. Jana Nepomuckého, nebo kolem roku 1832, kdy byla původní socha nahrazovala novou. Zdravotní stav obou stromů je dobrý.

Důvodem ochrany stromů je jejich vzrůst a stáří, navíc se jedná se o esteticky zajímavý strom v kompozici s kulturní památkou, sochou sv. Jana Nepomuckého.

Lípa malolistá (srdčitá) je rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory. Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních a v dubohabřinách a dosahuje výšky kolem 30 metrů. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená. Květy jsou po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července. Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné. Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí a v Čechách je považována za národní strom. Vyniká zejména jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů).