Cesty a památky
keltské sídliště
Žehuň, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště
Unikátní keltské sídliště z doby laténská prozkoumané v letech 2011-14 PhDr. Jiřím Militkým Ph. D. z archeologického ústavu AV ČR. Jedná se aktuálně o jediný dnes v Čechách známý typ nížinného keltského sídliště s kompletní ekonomickou strukturou včetně produkce mincí, doloženou zhruba od roku 260 př. n. l. Lokalita byla lidmi trvale osídlena nejméně po dobu 6 století a to v 6. - 1. století př. n. l. Po celou dobu své existence hrála Žehuň významnou roli sídelního centra nadregionálního významu, neboť od běžných keltských osad v Čechách se odlišuje nejen velikostí (obydlená plocha zaujímá rozlohu 12,5 ha) ale především délkou vlastní existence a nakonec i nadprůměrným množstvím cenných nálezů, které ji přibližují k bohatším aglomeracím keltských oppid. Bez zajímavosti není ani to, že nejbližší dnes známá sídliště podobného typu se nacházejí až v oblasti bavorského a rakouského Podunají. Díky tomu představuje žehuňské sídliště dosud chybějící článek hierarchie laténského osídlení nejenom v Čechách, ale v širším středoevropském prostoru.
V průběhu archeologického průzkumu byla v areálu sídliště detailně prozkoumána jedna zahloubená chata oválného tvaru o rozměru 550 x 220 cm z doby okolo roku 275 př. n. l. se zbytky mazanice a nasbírán bohatý nálezový soubor, který mimo jiné dokládá i intenzivní kontakty místních obyvatel s osídlením na území Moravy, Bavorska a Galie.
Během archeologického výzkumu byla získána především velká kolekce laténské keramiky (1 460 kusů fragmentů) a kovových předmětů (215 kusů), nebyly nalezeny žádné artefakty ze skla. Mezi nálezy z bronzu je soubor 26 spon, z nichž některé patří do okruhu nálezů z Karpatské oblasti, dosud nalezených u nás pouze na Moravě, dále pak několik náramků a řada zlomků mužských i ženských řetězových opasků. Předměty ze železa zastupují nálezy sekery, srpovitého nože a objímka kosy. Zlomek tyglíku s natavenou bronzovinou a železná struska pak dokládá lokální slévárnu bronzu a kovářskou výrobu. Z kamenných nálezů pochází kamenný brousek a několik křemenných valounů. Nálezy kostí domácích zvířat dokládají, že obyvatelé sídliště chovali psy, slepice, tury, prasata, koně a kozy.
Zcela nejvýznamnějším nálezem je soubor 143 ztrátových mincí (nejedná se o hromadný nález) ze stříbra a zlata, zahrnující ražby od roku 260 př. n. l. do roku 60 př. n. l., jehož součástí jsou i dva zlaté ingoty. Soubor nalezených mincí představuje jedinečný průřez keltskou mincovní produkcí a doklad oběhu zlatých mincí ze skupiny tzv. lokálních českých emisí, v tomto ohledu zatím nemá žehuňské sídliště v Čechách srovnání. Většina nalezených mincí se dnes nachází v soukromých sbírkách (byly však zdokumentovány), 38 mincí je uloženo ve sbírce numismatického oddělení v Národním muzeu v Praze.
Veškeré nálezy učiné na keltském sídlišti v Žehuni jsou unikátní zejména proto, že naprostá většina lokality je přístupná pouze při vypuštění Žehuňského rybníka, neboť již od 15. století se nachází pod vodou.
Fotogalerie
Zdroj informací
Danielsová A. a kol.: Centrální sídliště z doby laténské, Žehuň ve středních Čechách, Památky archeologické CIX/218, str. 127 - 178. Archeologický ústav AV ČR, Praha 2018.
Militký J.: Keltské mince z areálu centrálního sídliště v Žehuni, Památky archeologické CIX/218, str. 179 - 231. Archeologický ústav AV ČR, Praha 2018.
Mapa
Poloha
Sídliště se nachází na severovýchodním okraji obce, z větší části je dnes zaplavené Žehuňským rybníkem.
GPS: 50°8'18.907"N, 15°17'47.275"E
Přístupnost
Volně přístupné
