Cesty a památky

Kolínsko » Žehuň » Dub u Žehuňského rybníka

Dub u Žehuňského rybníka

Žehuň, Příroda, Památné stromy

Dub letní (Quercus robur) vysazený ke zpevnění hráze při založení rybníka v letech 1492–97, vysoký 21 metrů, obvod kmene 555 cm, koruna je vysoká 16 metrů a široká 13 metrů (měření v roce 2010). Při zvyšování hráze během úprav Žehuňského rybníka v letech 1951–55 byla část jeho kmene zakryta navážkou. Mezi lidmi se traduje, že se jedná o hraniční strom "Hraničář" mezi panstvími poděbradským a chlumeckým. Jeho zdravotní stav i vitalita jsou dobré.

Důvodem ochrany stromu je jeho biologický význam z více hledisek a také se jedná o krajinnou dominantu zajímavou svým vzrůstem i stářím.

Dub letní se vyskytuje téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí. U nás je rozšířen od nížin do podhůří v původních doubravách i smíšených lesích, je to rozložitý strom s nepravidelnou korunou a křivolakými větvemi. Mladá borka je stříbřitě šedá až nahnědlá, lesklá, později silně rozpukaná a brázditá, hnědo až černošedá. Krátce řapíkaté peřenolaločné listy jsou tuhé, kožovité a u řapíku vykrojené nebo uťaté. Květy jsou jednodomé, samičí jsou po dvou až pěti na dlouhých stopkách v paždí listů, mají červené blizny a sedí jednotlivě na číškách. Samčí květy tvoří až 4 cm dlouhé řídké převislé jehnědy, které se rozvíjejí současně s listy. Pyl je přenášen větrem. Kvete od května do června. Plody, známé žaludy, jsou velké jednosemenné nažky, usazené spodní částí ve zdřevnatělých šupinovitých číškách po několika na dlouhých stopkách. Duby byly pro svou dlouhověkost a mnohostranný užitek uctívány již od nepaměti. Byly zasvěcovány nejvlivnějším bohům – Řekové je zasvětili hromovládnému Diovi, staří Slované bohu hromu a blesku Perunovi, Germáni pak jeho kolegovi Thorovi, keltští druidové v dubových hájích obětovali apod. Pro léčivé účinky se sbírá dubová kůra, používá se jako svíravý a protikrvácivý prostředek a má i protizánětlivé účinky. V lidovém léčitelství se používá odvar ke koupelím při omrzlinách, otocích, hemoroidech, popáleninách a zejména proti pocení nohou.

Prohlášení za památku

Ochrana byla vyhlášena usnesením rady Středočeského krajského národního výboru v Praze dne 25. července 1978, v Ústředním seznamu ochrany přírody je evidována pod kódem 103711.