Cesty a památky

Kolínsko » Zásmuky » kostel Nanebevzetí Panny Marie

kostel Nanebevzetí Panny Marie

Zásmuky, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely moderní

Původně jednolodní pozdně románský až raně gotický kostel z poloviny 13. století byl ukončen západní věží a pravoúhlým presbytářem, na severu se k němu připojovala obdélná sakristie s apsidou (sakristie byla ve starší literatuře pokládána za samostatný raně středověký kostelík, tato teorie však není potvrzena podobně jako u kostelů ve Vysoké nebo Dobřichově). Kostel byl goticky přestavěn v roce 1352 a později raně barokně rozšířen v roce 1679 nákladem hraběte Adolfa Vratislava ze Šternberka, kdy byla v západním průčelí přistavěna druhá věž. V letech 1721–22 bylo za Františka Damiána ze Šternberka nově barokně upraveno západní průčelí, v rámci čehož došlo k ubourání mladší barokní věže. V letech 1739–40 pak byla za Františka Filipa ze Šternberka vybudována nová kruchta a v roce 1841 ještě zvýšena věž. Celý kostel byl až na věž zbořen v roce 1898. K původní věži byl v letech 1900-03 přistavěn za Leopolda Alberta ze Šternberka kutnohorským stavitelem Bohuslavem Moravcem podle návrhu Matěje Krcha dnešní pseudorománský kostel, podle téhož plánu došlo i k pseudorománské úpravě starší věže. Dokončený kostel byl slavnostně vysvěcen 15. října 1903 světícím biskupem Františkem Borgiou Kráslem.

Současná stavba je neorientované obdélné jednolodí s odsazeným presbytářem, zakončeným nižší apsidou. K západní straně presbytáře je připojena vysoká hranolová věž (52 metry, do zvonového patra vedou 104 schody a dalších 48 schodů k hodinovému stroji) zakončená jehlancovou střechou, na východní straně je umístěna sakristie se samostatným vstupem. Boční stěny lodi dělí neodstupňované opěráky, mezi kterými jsou půlkruhová okna v hlubokých nikách. Hlavní jižní průčelí je rámováno dvojicí pilastrů vynášejícími trojúhelný štít. Plochu mezi pilastry dělí vpadlá štíhlá půlkruhová pole napodobující panelování, ve štítu s trojicí velmi úzkých oken. Nad vstupem s předsazeným ústupkovým půlkruhovým portálem, v jehož tympanonu je reliéf anděla s nápisovou páskou, je kruhové okno. Pod korunní římsou obíhá zubořez. K východní stěně v úrovni kruchty je přisazeno zděné schodiště umožňující zároveň vstup do krovu. Kromě vstupu v západním průčelí je interiér přístupný ještě vstupem ve východní stěně. Horizontální dělení obstarává patrová římsa v úrovni okenních parapetů. Na vnější jižní stěně věže jsou druhotně umístěny dva náhrobníky z červeného pískovce z roku 1752 (datování je čitelné pouze u náhrobníku vpravo, jelikož se jedná o velmi podobné práce, pravděpodobná je i stejná doba vzniku). Oba mají v horní části reliéf krucifixu s květináči a rostlinou, která má tři květy, v dolní části pak lebku se zkříženými hnáty, u levého náhrobníku doplněná reliéfem dvou zkřížených rostlin a planoucího srdce. Ve střední části pravého náhrobníku je částečně čitelný český nápis: L[ETA] PANĚ 1752. WOGT[ECH] [---]HESTL BYL NAROZEN Z POCT[IWEH]O LOŽE SPLOZEN. Z[---] ZGEWI SCHOPNO[ST] ZJ[---] PRWNI HODNOST W[---] Z ZÁSMUK PŘEDSTAVEN[---] P[---]J. M[---] WAZNOLI WŽDY LIDI[---]D[---] SMRTJ AŽ [---]O[---] OSU[---]ACT S[---]HO ROKU W ZAŘIJ [---]HO USNUL W PANU BOHU [---]. CZEKA RAD[---] W[---]GNE. Ve střední části levého náhrobníku jsou zbytky těžko čitelného českého nápisu: LETA [---]EHO O[---]NOW [---]EHO [---] LETA [---] K TOMU CZ[---]ZE [---]ZE[---]. HOD[---]EZ[---] [---]NJ. ODPO[---]A [---]WSTANJ [---] OCZEKAWA.

Interiér kostela je členěn pilíři, které nesou valené klenby se styčnými trojbokými výsečemi, napodobující tak křížovou klenbu s pasy, podpořenou ještě iluzivní malbou. Mezi pilíři jsou v půlkruhových arkádách umístěna okna. Presbytář je zaklenut dvěma poli shodné klenby jako loď, apsida konchou. V presbytáři byl druhotně použit gotický portál z původního kostela jako vstup do sakristie. Do jižním strany lodi je vložena hudební kruchta, spočívající na třech půlkruhových arkádách. Stěny jsou vymalovány ornamentálním dekorem, v některých místech s iluzivním kvádrováním, částečně ovlivněným secesí.

Veškeré vnitřní zařízení je současné se stavbou, pořídila ho firma bratří Bušků ze Sychrova v roce 1903, na hlavním oltáři je mezi sochami sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého umístěn obraz Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Mathausera ze stejného roku. Z původního kostela pak pochází cínová, částečně zlacená křtitelnice* (výška 152 cm) z roku 1687 se šternberskou hvězdou a iniciálami Adolfa Vratislava ze Šternberka. V kostele byla původně instalována část barokního zařízení z bývalé zámecké kaple, přenesené sem Šternberky z Častolovic (dnes uloženo na Pražském arcibiskupství): boční rozvilinový oltář z roku 1700, cyklus obrazů* ze života sv. Václava z doby před rokem 1700 od Kristyána Dittmana, dva vynikající obrazy* Dvanáctiletý Kristus v chrámě a Poslední večeře z okruhu malíře Michaela Halbaxe a obraz* sv. Antonína Paduánského z konce 17. století od Abrahama Godyna (?). Ve vybavení kostela jsou dva kalichy ze zlaceného stříbra, jeden z roku 1703 (výška 26,5 cm, pořízený nákladem Adolfa Vratislava ze Šternberka a jeho choti Anny Lucie Slavatové z Chlumu a Košumberka) a druhý z 1. čtvrtiny 18. století (výška 24,5 cm). Na kruchtě jsou umístěny varhany z roku 1903 od varhanáře Bohuše Paštiky ze Staré Boleslavi.

Pod kruchtou jsou v jižní stěně druhotně zazděné tři náhrobníky Říčanských z Říčan pocházející z původní stavby, všechny pravděpodobně od stejného kameníka:

největší náhrobník (2 x 0,9 m) z roku 1552 patří Adamovi z Říčan, je ozdoben říčanským erbem a českým nápisem: LETA TISICZIHO PIETISTEHO PADESATÉHO DRUHÉHO V NEDĚLI DEN OCHTABU (tj. 20. července - poznámka) UMRZEL UROZENÝ PÁN PAN ADAM Z RZICZAN A TUTO GEST POCHOWAN. GEHOZ TO DUSI PÁN BUH RACZ BYTI MILOSTIW,
náhrobník z roku 1540 patří jednomu z dětí Adama z Říčan, kromě erbu v zahloubeném poli je zde částečně čitelný nápis LETA PANIE 154[---] [---] UROZENEHO PANA PANA [---] [---] GEST POCHOWAN,
náhrobník z roku 1566 patří Adamovi, synovi Karla Říčanského z Říčan, je zdobený říčanským znakem a českým nápisem gotickou minuskulou: LETA PANIE 1566 [---] [---] PO S[---] ZIHOL[---]ZI UMRZEL SYN UROZENY PANA [---] Z RZICZAN ADAM A TUTO GEST POCHOWAN.

Ve věži visí zvon "Maria" o průměru 1,1 m a výšce 0,87 m, ulitý kutnohorským zvonařem Tomášem Klabalem v roce 1568. Plášť je ozdoben erbem Zdislava z Říčan, Čejků z Olbramovic a Chřínovských z Chřínova, reliéfem sovy a mužské hlavy a českým nápisem renesanční majuskuli: TENTO ZWON DIELAN GEST KE CZTY A K CHWALE PANV BOHV A ZA SPRAWOWANI VROZENEHO PANA PANA ZDISLAWA RZICZANSKEHO Z RZICZAN A NA ZASMVTCZICH A MERTLINIE / TOMASS ZWONARZ NA HORACH KVTINACH / YA HLAS WOLAGICZIHO NA PAVSSTI SPRAWTE CZSETV PANIE / LETHA PANIE 1568.

Kostel je od 1. ledna 2005 filiální, spravován Římskokatolickou farností Uhlířské Janovice Kolínského vikariátu. Bohoslužby se konají každou sobotu od 16:00 hodin.

Prohlášení za památku

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl prohlášen spolu s márnicí a kapličkou sv. Kříže kulturní památkou Ministerstvem kultury 27. 6. 2002 a je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 54871/2–4461.

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, Praha 1982.

Bojarová M.: Skupina historizujících kostelů na Kolínsku, Památky středních Čech, roč. 15/2001, č. 2, str. 66. Praha 2001.

Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 91, 99, 106, 253 a 283. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.

Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.

Varhany a varhanáři v České republice.