Fara je ve Vyšehořovicích doložena již ve 13. století, po husitských válkách zanikla a obnovena byla až kněžnou Marií Terezií Savojskou v roce 1761.
Barokní jednopatrová budova na čtvercovém půdorysu, krytá sedlovou střechou s dvojitými bobrovkami. Vstup je v ose mělkého rizalitu na severní straně, ukončeném trojúhelným štítem lemovaným profilovanou římsou, uprostřed kterého je reliéf Božího oka s paprsky. Vnější fasády člení lizénové rámy se zaoblenými odsazenými hlavicemi, okna jsou vsazena do pískovcových ostění s ušima.
Místnosti v přízemí budovy jsou plochostropé, schodišťová hala valeně s lunetami a místnosti v patře jsou sklenuty valenou klenbou, jedna sklípkovou klenbou s lunetami. Budova je podsklepena jednoprostorovým kamenným sklepem, zaklenutým valeně, ve kterém se nachází studánka s pitnou vodou. V hlavní místnosti se dochovala kachlová kamna s otvorem na přikládání z chodby.
Od roku 1952 do roku 1986 budovu využívalo JZD Vyšehořovice, později Místní národní výbor jako skladiště a v současnosti je využívána jako sídlo Obecního úřadu.
Bývalá fara byla 31. 12. 1966 zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 42183/2-2199.
Budova bývalé fary čp. 23 stojí na jižní straně návsi.
GPS: 50°7'3.480"N, 14°46'26.130"E
Přístupné po dohodě