Technická památka zaniklá v roce 2015.
Nejstarší písemná zmínka o vrbčanském mostu je v Pamětech Mikuláše Dačického z Heslova, který zaznamenal tragickou událost ze dne 30. března 1598, kdy se při pokusu o jeho přejetí během povodně utopila Kateřina Prošovská s dcerami poté, co jejich povoz strhl proud, valící se přes mostovku. Tehdy po něm vedla důležitá obchodní cesta z Prahy přes Český Brod, Vrbčany a Plaňany do Kolína (a dále pak do Vídně). Jako kamenný se dvěma oblouky je popsán ve Zlaté knize z roku 1677, kde jsou uvedeny i povinnosti související s jeho údržbou. Ve směru od Plaňan až do jeho poloviny zajišťovalo a financovalo údržbu královské město Kolín, druhou polovinu pak správa lichtenštejnského panství Kostelec nad Černými lesy. Po otevření nové císařské silnice v roce 1740 (v dnešní stopě silnice I/12) přestal být most využíván a bez potřebné údržby podlehl zkáze. Místo něj byl nadále přes Výrovku pouze brod, zakreslený ještě na mapě povinného císařského otisku z roku 1841. Brzy po tomto roce (v některé literatuře se uvádí rok 1847) však nechal kníže Alois II. z Lichtenštejna v tomto úseku napřímit koryto Výrovky a překlenout ho novým kamenným silničním mostem, na jehož stavbu byly použity kameny z mostu starého. V této podobě se most dochoval v prakticky nezměněném stavu až do roku 2013, pouze v 60. letech 20. století bylo odstraněno kamenné zábradlí a nahrazeno trubkovým a po prvních povodních v roce 2012 byly betonem zpevněny narušené boční oblouky. Následná velká povodeň v červnu 2013 ovšem most poškodila natolik, že musel být uzavřen pro veškerou dopravu. Místo potřebné opravy pak byl v roce 2015 i přes protesty památkářů demontován a v letech 2016-17 nahrazen železobetonovou novostavbou, kterou provedla firma JHP Praha.
Před zbořením se jednalo o mimořádně hodnotný, poměrně velký pětiobloukový kamenný most o délce 50 metrů a šířce 6 metrů. Vlastní tok říčky Výrovky překračovalo největší a nejvyšší střední pole, zaklenuté segmentovým obloukem z kvádrů o rozměru 70 x 70 x 25 cm z červeného nučického pískovce. Ze stejného materiálu byly i příložky po stranách středního pole, výplně subtilní mostovky byly vyzděny z lomového zdiva. Na obou stranách středního pole mostu byly nosné pilíře zesílené mohutnými trojbokými břity proti ledovým krám.
Ohrožení daného typu technických památek a jejich nahrazováním novostavbami, jako důsledku jednostranného posouzení nebezpečí povodní či nároků dopravy, se stává aktuálním a frekventovaným problémem naší památkové péče; stejným způsobem byly v regionu zničeny i kamenné mosty ve Vyšehořovicích a Klášterní Skalici.
Most překračoval říčku Výrovku u železniční zastávky na silnici III/3291.
GPS: 50°3'16.720"N, 14°59'56.540"E