Cesty a památky

Kolínsko » Týnec nad Labem » kostel Panny Marie Sedmibolestné

kostel Panny Marie Sedmibolestné
*

Týnec nad Labem, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely barokní

Původní barokní kaple Panny Marie doložená v roce 1724 (jako rok založení je uváděn rok 1682), rozšířená na kostel v roce 1786 po založení hřbitova. V letech 1806–15 byl kostel přestavěn nákladem manželů Jana a Barbory Harrerových. Naposledy byl upraven do dnešní podoby v roce 1857.

Stavba se skládá z původní kapličky, dnešního obdélného presbytáře s trojbokým závěrem, ke kterému byla na západní straně přistavěna obdélná loď. Západní průčelí kostela je pozdně barokní, ukončené volutovým štítem. Presbytář je po stranách obestavěn dřevěnými přístavky oratoří na sloupcích, jedná se o ojedinělý projev lidového baroka z doby po roce 1806. Pod severní oratoří je zděná sakristie a válcový přístavek vřetenového schodiště. Kostel kryje sedlová střecha s vížkou, nad presbytářem zvalbená. 

Loď kostela je plochostropá s fabionovou římsou, závěr presbytáře je sklenut valenou klenbou s výsečem. Podlaha kostela i presbytáře je tvořena dřevěnými pětiúhelníky, které byly v minulosti nevhodně natřeny barvou (v rámci chystané revitalizace interiéru kostela bude nátěr odstraněn).

Ze zařízení vyniká zejména hlavní oltář z roku 1725 a na bočních oltářích kopie starších barokních obrazů z 2. poloviny 18. století z let 1800-20 a signovaných "Kov.". Na stěnách visí 14 obrazů křížové cesty s česky psanými popisky z konce 18. století, dveře na kruchtu z roku 1815 jsou vyzdobeny obrazy sv. Josefa s dítětem a sv. Jana Nepomuckého. V lodi jsou dřevěné lavice v 1. třetiny 19. století a dvě barokní lavice z roku 1725. Na kůru jsou varhany z roku 1840 od varhanáře Josefa Jirušky z Hradce Králové.

Dnes je kostel v majetku města Týnec nad Labem a slouží jako smuteční síň městského hřbitova, který ho obklopuje.

Prohlášení za památku

Kostel Panny Marie Sedmibolestné je spolu s hřbitovní zdí, bránami a náhrobky zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 102585.

Fotogalerie

Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pohled od jihozápadu (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pohled od jihovýchodu (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pohled od východu (2010)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, jižní oratoř (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, jižní oratož od východu (2010)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, oratoře na severní straně (2006)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, dřevěný sloupek na jižní straně (2010)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pohled do lodi (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, presbytář (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pohled na severní stranu presbytáře s oratoří (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pohled na jižní stěnu presbytáře s oratoří (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, hlavní oltář (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, klenba závěru presbytáře (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, obraz Panny Marie Sedmibolestné na hlavním oltáří (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, dveře na kruchtu (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, kostelní lavice (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, dřevěný podlaha (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pohled na kruchtu (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, kruchta (2017)Týnec nad labem - kostel Panny Marie Sedmibolestné, pamětní deska manželů Harrerových (2017)

Zdroj informací

Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.

TOULAVÁ KAMERA / CESTOPISY / VIDEA

Mapa

Poloha

Kostel Panny Marie Sedmibolestné stojí na hřbitově na severozápadním okraji města.

GPS: 50°2'40.111"N, 15°21'8.670"E

Přístupnost

Přístupné po dohodě

V tomto městě ještě naleznete

O nás

Ohlasy

Napište nám

texty a foto Roman ŠULC, video a střih Jan KUBKA, www Tomáš ADÁMEK