Cesty a památky
zámek (Sázavský dvůr)
Třebovle, Zámky, Zámky dochované
Dnešní Sázavský dvůr se zámkem je tvořen původně dvěma samostatnými dvory – Horním (Tomanovským, Jíchovským nebo Daňkovským) a Dolním (Nykláskovským). Nejstarším známým doloženým majitelem Horního dvora byl Matěj zvaný Machek († 1494), který ho držel nejpozději od roku 1470. Po s mrti jeho syna Tomana († 1523) vznikl mezi příbuznými spor o dědictví, protože nezanechal po sobě žádného dědice ani závěť. Soud dvůr nakonec přiřkl jeho bratrancovi Havlovi Bartákovi z Bezdědic († 1530), jakožto nejbližšímu mužskému příbuznému. Ten ho v roce 1525 prodal svým příbuzným, kouřimským erbovním měšťanům, bratrům Pavlovi († 1564) a Adamovi z Bezdědic, z nichž Adam v roce 1546 dokonce zastával funkci kouřimského purkmistra. Jediným majitelem dvora se po vyplacení všech podílů stal v roce 1594 Daniel z Bezdědic, syn Pavla. V roce 1589 se totiž výhodně oženil s Anežkou z Vražkova, která mu přinesla závratné věno. Krátce poté ovšem dvůr zničil požár, majitelé do jeho obnovy ovšem neinvestovail a prodal ho jako spáleniště v roce 1598 Vojtěchovi Zubovi z Poměšic. O Dolním dvoru existují nejstarší prameny až z roku 1613, kdy ho Jindřich Nyklásek ze Žitenic prodal Adamovi Linhartovi z Najenperka, později ho vlastnil jeho nejstarší syn Adam ml., který na něm v roce 1664 zemřel a pohřben byl v místním kostele sv. Bartoloměje. Dolní dvůr zdědila Adamova neteř (dcera jedho bratra, který vlastnil Linhartovský dvůr v Třebovli) Anna Kateřina, provdaná za rytíře Jiřího Františka Ferdinanda Praxu z Pernthalu, který se v roce 1699 přestěhoval do Kolína, kde si koupil výstavný dům čp. 48 (dnes Nové Mexiko) na rohu Karlova náměstí (zemřel v roce 1714, údajně ve věku 108 let). V roce 1693 koupil oba dvory hrabě z Talmberka, který je krátce připojil k panství Rataje nad Sázavou, ale již v roce 1710 statek od jeho synů Jana Františka a Františka Antonína z Talmberka koupil Jan Křtitel Hartlieb († 1742) s manželkou Annou Zuzanou († 1722). V roce 1723 byl Jan povýšen do rytířského stavu z predikátem z Hartliebu. Dědicem se stal jeho syn Jan Josef z Hartliebu, který 13. září 1771 prodal statek opatovi Sázavského kláštera Leandru Kramářovi. Od té doby se statek nazává Sázavský dvůr. Při Dolním dvoře nechal opat barokně přestavět starší obytnou budovu do podoby zámečku, která se stala centrem tohoto statku. Současně nechal barokně upravit i obytnou budovu bývalého Horního dvora pro administrativní účely. Sázavský klášter vlastnil statek až do svého zrušení v roce 1785, kdy připadl Náboženskému fondu.
V roce 1804 dvůr získal František Weilberg, který ho ovšem nezvládal splácet a tak ho v roce 1808 prodal Václavu Milnerovi. Nový majitel nechal po roce 1811 budovu při bývalém Dolním dvoře opravit a zřídil zde kanceláře a byty, neboť sám sídlil na nedalekém zámku v Hlaváčově Lhotě. V roce 1884 koupil statek kníže Jan II. z Lichtenštejna a připojil ho k panství Kostelec nad Černými lesy. Po roce 1918 pak po první pozemkové reformě odkoupil zbytkový statek Okresní úřad v Kouřimi. Od roku 1949 do roku 1991 sloužil zámek při bývalém Dolním dvoře pro potřeby zemědělského učiliště v Molitorově (internát), od roku 1991 je prázdný a pustne. Obytná budova bývalého Horního dvora je od roku 1995 v soukromém vlastnictví a byla upravena pro obytné účely.
Zámek je tvořen dvoukřídlou jednopatrovou budovou s průjezdem v bočním křídle. Nad průjezdem se ve směru od vsi dochoval znak Sázavského kláštera. Přízemí zámku je sklenuto valenými klenbami, místnosti v patře jsou plochostropé, zdobené částečně zachovanými štukami a malbami, v jedné místnosti zbytky nástropního obrazu Krista, jedoucího ve voze nebesy.
Fotogalerie
Zdroj informací
Mrvík Vladimír J.: Z rytířů sedláky - ze sedláků rytíři. Obec Třebovle (okres Kolín) a místní nižší šlechta v raném novověku. Historický sborník Pražského okolí. Muzeum Brandýs nad Labem 2020.
Mapa
Poloha
Sázavský dvůr se zámkem čp. 1 a 2 leží na východní straně návsi.
GPS: 50°1'43.070"N, 14°57'48.590"E
Přístupnost
Nepřístupné
