Cesty a památky
kostel sv. Mikuláše
Svatý Mikuláš, Kostely, synagogy a modlitebny, Kostely gotické
Kostel byl založen Sedleckým klášterem v posledním desetiletí 13. století, v roce 1307 je pak doložen jistý farář od Svatého Mikuláše jako svědek na listině v Jihlavě, nelze ale doložit, že se jedná o místní kostel. První písemný doklad o existenci farního kostela je z roku 1352, kdy byl součástí čáslavského děkanátu. Na počátku 15. století je znám místní farář Jiří z Boru, který ostře vystupoval proti reformátorké činnosti Mistra Jana Husa. Po husitských válkách zanikla fara a v průběhu 15. a 16. století zde sloužili utrakvističtí kněží z fary v Záboří nad Labem. V roce 1639 byl kostel zpustošen Švédy a tak když byl v roce 1655 připojen jako filiální ke katolické faře v Církvici, byl na náklad hraběte Bernarda Věžníka opraven. V roce 1786 byl kostel za josefínských reforem zrušen, vybavení bylo rozprodáno a měl být stržen. Kostel byl v roce 1790 opravdu zbořen, ale na žádost obce byl z celé stavby nakonec ponechán alespoň presbytář, který se obec zavázala udržovat jako příležitostnou kapli. V roce 1872 byla k presbytáři od západu přistavěna krátká loď, která svými rozměry spíše připomíná předsíň. Kostel byl opraven v roce 1977 a 2015.
Dnes jednolodní kostel s mohutným čtvercovým presbytářem, prolomeným gotickými hrotitými okny (zřejmě pseudogoticky upravenými v roce 1872), ve východní stěně je úzké okénko s kamenným ostěním atypicky osazeným ve vnějším líci fasády. Nad presbytářem se zřejmě zdvíhala chórová věž podobně jako u sousedního kostela sv. Kateřiny ve Svaté Kateřině, což však k torzálnímu zachování původní stavby nelze s jistotou prokázat. Vodítkem může být pouze kreslená Glockspergerova mapa novodvorského panství z roku 1734, kde je patrná chórová věž nad presbytářem tehdy ještě původní gotické stavby, a nadezdívka nad obvodovými zdmi presbytáře. Presbytář je kryt vysokou stanovou střechou ukončenou lucernou ve vrcholu.
Loď je sklenuta novogotickou klenbou z roku 1872 a přes částečně zachovaný hrotitý vítězný oblouk se otevírá do čtvercového gotického presbytáře (5,5 x 5 metru). Ten je sklenut původní křížovou klenbou z přelomu 13. a 14. století s jednoduchými klínovými žebry, dole ukončenými jehlancovým podseknutím (není zřemé, zda se jedná o původní stav). Ve středu klenby je kruhový terčový svorník. Ve východní stěně presbytáře jsou tři odkládací výklenky.
Zařízení je nevýznamné, v kostele chybí varhany.
Prohlášení za památku
Kostel sv. Mikuláše byl v roce 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 42125/2-1095.
Fotogalerie
Zdroj informací
Zavadil A. J.: Kutnohorsko slovem i obrazem, Díl druhý, Část první, Kutná Hora 1902.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
Vaněk V., Kibic K.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku, Praha 2012.
Mapa
Poloha
Kostel sv. Mikuláše stojí v centru obce.
GPS: 49°59'28.990"N, 15°21'0.870"E
Přístupnost
Přístupné po dohodě
