Fara je v Solopyskách doložena k roku 1352, kdy náležela ke kouřimskému děkanátu. Jako první známý zdejší kněz je Markvart, který zde působil v letech 1365-98. Po roce 1424 zde působili kněží podobojí. V 16. století fara spadala pod pravomoc kutnohorského arciděkanství a zprávy o jejím obsazení farářem jsou až do roku 1622. Po krátkém období, kdy farnost zanikla, je opět v roce 1651 jmenován kněz Matěj Valecius. Dnešní budova byla postavena v roce 1744 za faráře Michaela Bernarda Vaňury, tedy ještě před realizováním přestavby kostela.
Jednopatrová prostá barokní fara s nikou v jižním průčelí, ve které byla původně socha sv. Jana Nepomuckého z pol. 18. stol. Areál fary je uzavřen barokní bránou.
V současné době je fara adaptována k obytným účelům.
Fara je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 35775/2–1184.
Fara čp. 37 stojí západně od kostela.
GPS: 49°56'15.450"N, 15°7'28.520"E
Nepřístupné