Cesty a památky

Kolínsko » Rostoklaty » venkovská usedlost čp. 14

venkovská usedlost čp. 14

Rostoklaty, Venkovské domy, Zděné stavby

Selský grunt na tomto místě existoval prokazatelně před rokem 1631, v tomto roce odvedl jeho majitel Jan Chroust desátky k záduší a kostelu sv. Martina v Rostoklatech. V roce 1712 grunt za hospodaření Václava Chrousta vyhořel při velkém požáru obce, následkem čehož byl odepsán z daňové povinnosti(defalcírován), aby mohla proběhnout jeho rychlá obnova. Opravený dům zdědil v roce 1732 syn Matěj Chroust a z této doby se dochoval podrobný popis: grunt obsahoval dvě brány, síň, světnici, železná kamna s kamnovcem, klenutou kuchyňku se zděným komínem, na zápraží komoru, maštal, chlév, 5 dřevěných chlévů, na dvoře klenutý sklep se zděnou komorou, nad ním 2 špejchárky, u stodoly 2 dřevěné špejchárky, kůlnu na sloupech, zděná vrata s kouskem zdi, studnici roubenou kamenem, stodolu se 2 mlaty a další drobné příslušenství. V roce 1782 vlastnil statek František Chroust, který byl od roku 1795 prvním rostoklatským konšelem (zástupcem rychtáře). V roce 1834 koupil statek Josef Prokůpek od Josefa Chrousta, který obytnou budovu přestavěl v roce 1841 do dnešní podoby.

Jeho syn a další majitel statku, Jan Prokůpek, byl obecním starostou v letech 1877–78 a jeho jméno bylo uvedeno v pamětním spisu o opravě kostela uloženého v makovici na věži. Od Václava Prokůpka koupil dům v roce 1889 Václav Novotný z Poříčan, který byl starostou obce po 3 volební období a od roku 1898 také dvakrát po sobě starostou českobrodského okresu. Od něho mezi léty 1900–10 získala statek Pozemková banka v Praze, která v domě zřídila čtyři nájemní byty. Od banky statek vykoupili v roce 1912 Josef, Jiří a Jaroslav Sixtové, majetek si rozdělili, a majitelem domu se stal Jaroslav. Dům nadále sloužil jako nájemní a rodině patřil až do zestátnění po roce 1948, kdy připadl ve prospěch Československých státních statků Rostoklaty. Po roce 1990 byl vrácen potomkům v restituci a slouží k obytným účelům.

Obdélný obytný dům usedlosti je orientovaný podélně s návsí, krytý je sedlovou střechou s keramickými bobrovkami. Oba štíty jsou etážové, trojúhelné, se složitými volutovými motivy, s největší pravděpodobností inspirované pozdně renesančním štítem domu U bílé botky v Praze (Malá Strana, U Lužického semináře 116) z 2. poloviny 17. stol., jehož tvarosloví je prakticky identické. Fasády členěné dvoukřídlými okny osazenými v líci mají plochu členěnou kvádrováním. Mezi statkem a špýcharem stávala hodnotná barokní brána z konce 18. století, která byla v roce 1967 zbořena najetím nepozorného traktoristy s nadměrným nákladem, její památková ochrana proto musela být později dodatečně zrušena.

Prohlášení za památku

Venkovská usedlost čp. 14 byla 31. 12. 1965 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 21657/2–849, dopisem Ministerstva kultury č.j. 7.557/83-VI/1 ze dne 28. března 1983 bylo upuštěno od památkové ochrany původní brány, která byla zbořena.