Původně gotický kostel doložený jako farní v roce 1354 pod rožmberskou patronací; umístění kostela na výrazném návrší by mohlo poukazovat k jeho mnohem staršímu původu. Na jeho místě byl vystavěn po roce 1685 nový raně barokní kostel, jehož stavebníkem byl hrabě František Oldřich Kinský. koncem 60. let byl ohrožen při požáru sousední dřevěné zvonice, ohořely trámy v západním průčelí (stopy po ohoření zachovány dodnes). V letech 2005–07 proběhla generální rekonstrukce kostela.
Kostel je jednoduchá jednolodní stavba s nižším pravoúhlým presbytářem. Hlavní loď je obdélná s dvojicí půlkruhově zaklenutých oken na každé straně. Západní průčelí vrcholí štítem, rozděleným horizontální římsou na dvě úrovně. První úroveň má konkávně zvlněné okraje, druhá je trojúhelníkovitá. Při patách obou úrovní se na okrajích nacházejí drobné pilíře. Celý štít je svou formou ještě pozdně renesanční. Před průčelí byla později přistavěna jednoduchá předsíň. Do severovýchodního koutu mezi lodí o presbytářem je vložena obdélná sakristie. Loď kryje sedlová střecha se sanktusovou vížkou, presbytář má střechu valbovou.
Velmi jednoduchou úpravu má i interiér kostela. Loď je plochostropá, ukončena obíhající římsou, stěny člení pouze slepé mělké arkády. Na západní straně je vestavěna dřevěná kruchta spočívající na dvou sloupcích. Presbytář je sklenut křížovou klenbou, stěny člení několik mělkých výklenků. Stejnou klenbou je sklenuta i sakristie. Strop lodi vymaloval místní malíř p. Věříš z Uhlířské Lhoty a zpodobnil na něm sv. Terezu v emblému kříže. Obnovu vnitřních maleb provedli v roce 2007 akademičtí malíři Petr Hampl a Jiří Miláček.
Zařízení je většinou z konce 17. století, cenný je zejména bohatý rozvilinový oltář* z doby kolem roku 1700 od Františka Martina Katterbauera s novějším obrazem sv. Havla z roku 1898, v nástavci kopie barokního obrazu sv. Máří Magdaleny z doby kolem roku 1700 (originál je po krádeži v 90. letech 20. století nezvěstný). Zcizeny byly také velmi cenné oltáře P. Marie a sv. Josefa z doby kolem roku 1721, zřejmě rovněž od Františka Martina Katterbauera (?) a sochy andělů z hlavního oltáře od téhož autora. V sanktusové vížce visí nefunkční zvon z roku 1705 a nový zvon, ulitý v roce 2007 ve zvonařské dílně paní Ditrichové-Vránové v Brodku u Přerova. Mimo to se v kostele dochovaly čtyři fragmenty starého zvonu z roku 1560, který slil Ondřej Kotek (Klabal) z Kutné Hory, s částečně dochovaným česky psaným nápisem gotickou minuskulí: (SL)OWO PANIE SVSTAW(A) NA (WI)EKY WIEKUW AMEN LETA PANIE 1560; zvon byl zničen při požáru dřevěné zvonice, která shořela koncem 60. let 20. století, vážil asi 320 kg a měl průměr 82 cm.
Kostel sv. Havla je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32428/2–843.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 4. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1982.
Rišlink V., Jouza L.: Baroko na Kolínsku I. Regionální muzeum Kolín 2001.
Kutil J.: Nápisy okresu Kolín, diplomová práce, str. 102. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická. 2012.
Kostel stojí v dominantní poloze nad vsí.
GPS: 50°5'16.840"N, 15°24'28.260"E
Přístupné po dohodě