Cesty a památky

Kolínsko » Plaňany » Mírkovská tvrz (sýpka)

Mírkovská tvrz (sýpka)

Plaňany, Tvrze, Tvrze dochované

Tvrz v Plaňanech zřejmě vznikla až v 70. letech 16. století, když je v roce 1579 uváděn Svatomír Mírek ze Solopysk s dodatkem predikátu a na Plaňanech. V té době Svatomír vlastnil se svým bratrem Šimonem i tvrz v Hošticích a je tedy pravděpodobné, že se o majetek rozdělili tak, že Svatomír zůstal v Hošticích a Šimon nejpozději v roce 1583 přesídlil na trvalo do Plaňan. V testamentu vydaném v roce 1591 odkazuje Šimon Mírek panství svému strýci Jiřímu ml. Mírkovi ze Solopysk a na Synči, protože neměl žádného dědice, ačkoliv byl dvakrát ženatý. V tomto testamentu je také tvrz poprvé výslovně zmíněna včetně detailního popisu. Tehdy to byla jednopatrová budova včleněná do jihovýchodního rohu dvora, s kterým tvořila uzavřenou stavební jednotku. Na severní straně se nacházely pivovar s ratejnou, východní křídlo tvořily chlévy a stáje, nad nimiž byly dvě kuchyně, síň a komora šafáře. Vlastní tvrz měla v patře obytného paláce dva pokoje s komorou, pod kterými se v přízemí rozprostíraly klenuté místnosti, sloužící jednak jako kuchyně s chlebovou pecí, jednak jako zbrojnice. Okna paláce byla opatřena tabulovým sklem a zdi zdobeny sgrafitem. Dochoval se i unikátní zápis, že vnitřní vybavení tvrze (bachraté almary a truhlice železem pobité, masívní lipové stoly se stolicemi, lože na stupních se sloupky, polštáři opatřené a pro zbrojnici na ukládání vejchysty zbrojné stojany na hákovnice, kuše, halapartny, píky a věšáky na kordy, kudláče, šavlice, čáky a helmice) zhotovil jakýsi truhlářský mistr Linhart. Přístup do panského bytu byl buď přímo schodištěm z přízemí jižního křídla (později zazděným), nebo síní východního křídla. Kromě poplužního dvora s tvrzí k panství náležel ještě nájemní mlýn, pivovar se sladovnou a výsadní krčmou, dvory v Pečkách a Mošticích u Horních Krut a rybníky v Přebozech a Žherech. Za účast na stavovském povstání byly v roce 1622 Jiřímu ml. Mírkovi Plaňany zkonfiskovány, dne 14. srpna 1623 je koupil kníže Karel z Lichtenštejna a připojil je jako samostatný celek ke svému panství Kostelec nad Černými lesy. Ještě v roce 1650 ale vymáhali jeho synové a dědicové na české komoře vyplacení nepropadlého jmění, neboť poplužní dvůr s tvrzí zůstal v držení Jiřího manželky Kateřiny, rozené Salavové z Lípy.

V roce 1654 však již patřila Lichtenštejnům celá obec, a protože tvrz nebyla potřebná jako panské sídlo, byla v 1. pol. 18 století přestavěna a rozšířena na sýpku podle projektu lichtenštejnského stavitele Tomáše Vojtěcha Budila. V této podobě se sýpka v zásadě dochovala dodnes, přestože drobné úpravy proběhly v 19. století a na počátku 20. století. Hospodářským účelům sloužila budova až do 90. let 20. století a po zrušení zemědělského družstva připadla v 90. letech 20. století obci. V současnosti je sýpka opuštěná a chátrá, na zasedání zastupitelstva v prosinci 2016 bylo usnesením č. 8 - XXII/2016 jednomyslně rozhodnuto o zpracování stavebně technickém a historického průzkumu stavby s cílem její revitalizace a památkové ochrany, na kterou byl v roce 2017 vynaložen první milion Kč.

Sýpka je obdélnou jednopatrovou zděnou stavbou o rozměru 15 x 27,5 metrů, postavená ze smíšeného zdiva a krytá valbovou střechou. Jižní část sýpky tvoří původní renesanční zdivo obytného paláce až do výšky 1. patra, na jižní stěně se dochovaly zbytky renesanční sgrafitové výzdoby, která zůstala zachována pod mladšími barokními omítkami. Fasády jsou členěny pravidelně rozmístěnými okny v sedmi a dvou osách, v oknech jsou původní barokní mříže a dřevěné trámové zárubně, doplněné dvoukřídlými dřevěnými okenicemi z poč. 19. století (v severovýchodní části je jedna opatřena nápisem „…v Plaňanech“). Kolem oken na východní a severní straně se dochovaly pozůstatky paspart, a kromě severního průčelí obíhá celou stavbu profilovaná korunní římsa.

Pod jižní částí (bývalá tvrz) se dochovaly dva renesanční sklepy, sklenuté segmentovými klenbami, do patra vede dvouramenné renesanční schodiště s trámovými stupni, sklenuté na mezipodestě nízkou segmentovou klenbou se styčnými trojbokými výsečemi. V objektu se dochovaly čtvery původní barokní jednokřídlé dveře.

Stropy přízemí i patra tvoří prkenné záklopy, nesené trámy, částečně jsou tyto konstrukce původní barokní, zbytek z počátku 20. století. Krov sýpky je barokní ze 40. let 18. století a tvoří ho ležaté stolice a ondřejské kříže. V jižní části sýpky se uvnitř dochovaly náběhy špalet zazděných renesančních oken, také ve zdivu barokní části se místy vyskytují druhotně použitá ostění.

Bývalá Mírkovská tvrz, přestavěná na sýpku, je významnou památkou, náležející do období stavebních úprav dvorů černokosteleckého panství v 1. pol. 18. století, z nichž dodnes většina zanikla. Je také navíc první přímo doloženou hospodářskou stavbou, navrženou Tomášem Vojtěchem Budilem, který byl jinak autorem realizací řady kostelů na černokosteleckém panství (kostel sv. Andělů strážných v Kostelci nad Černými lesy, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Lstiboři, kostel sv. Havla ve Štolmíři, kostel sv. Anny ve Škvorci, kostel sv. Václava v Horních Krutech a pod.)