Pseudogotický kostel z let 1909–13 vystavěný nákladem knížete Jana II. z Lichtenštejnu a obce Plaňany stavitelem Gabrielem z Prahy podle plánů pražského architekta Františka Mikše z roku 1908. Kostel byl slavnostně vysvěcen 18. září 1913 farářem Karlem Hodinářem. Jelikož došlo při stavbě k použití nekvalitních materiálů, zejména do základů stavby, v roce 1931 hrozil kostel sesutím. Proto byl v letech 1931–32 opraven a původní klenby hlavní lodi nahradil betonový strop imitující klenbu, zhotovený podle návrhu vynikajícího odborníka a průkopníka v oboru železobetonového pozemního stavitelství profesora Ing. Františka Kloknera. Na konstrukci z ocelových nosníků a železných táhel ukotvených v krovu bylo zavěšeno dřevěné bednění, do kterého byl nalit beton, následně omítnutý. Pomocné bednění zůstalo v krovu zachováno do dnešní doby. Znovu byl kostel opraven po požáru od blesku v roce 1953. V roce 2009 byla provedena na náklady městyse Plaňany oprava věže střechy a instalace nového křížku.
Jednolodní obdélný kostel s nižším, odsazeným presbytářem, ukončeným polygonálně pěti stranami osmiúhelníku. K severovýchodnímu nároží lodi je připojena 54 metry vysoká hranolová věž se čtyřbokou jehlancovou střechou se štíty, vrcholícími křížovými kytkami. Vlivem špatného založení se začala věž odchylovat již během stavby kostela, v roce 1932 činila odchylka vrcholku střechy od svislice 0,8 metru, v roce 1998 pak byla odchylka změřena na 1 metr. Před západní průčelí je připojena obdélná předsíň ukrývající schodiště na kruchtu. Čelní stěna je dělena trojicí hrotitých oken, nad nimiž jsou kamenné znaky města Plaňan a rodu Lichtenštejnů. Kostel je postaven z lomového kamene, zevně obložený naplocho kladenými vyspárovanými kameny, šambrány oken a další ozdobné prvky jsou z červeného pískovce pocházejícího z místních lomů.
Interiér je členěn vtaženými pilíři, odpovídajícími vnějším opěrákům, mezi kterými jsou plochy stěn s vysokými okny s lomenými záklenky s kružbou, opatřenými vitrážemi. Vitráže byly zřízeny nákladem jednotlivých donátorů farnosti v roce 1911 dílnou Jana Kryšpína v Praze. Vitráž se sv. Janem Nepomuckým a Pannou Marií byla věnována rodinou Perwolfovou z Hrdličkova, vitráž se sv. Rozálií a sv. Václavem byla věnována doktorem Černým s chotí, vitráž s Nejsvětějším srdcem Páně a Panny Marie byla věnována plaňanským kaplanem P. Janem Houdkem, vitráž se sv. Ludmilou a sv. Prokopem byla věnována cukrovarem v Plaňanech, vitráž se sv. Cyrilem a sv. Metodějem byla věnována plaňanským děkanem P. Karlem Hodinářem a vitráž se sv. Anou a sv. Aloisem byla věnována rodinnou Rejholcovou. Loď i ostatní prostory jsou zaklenuty křížovými klenbami bez žeber, určitou zvláštností v kontextu regionu je samostatná křtící kaple v podvěží, zamýšlená původně jako Boží hrob. Interiér byl vyzdoben ornamentální neogotickou malbou Františkem Fröhlichem v letech 1911-12 a po opravě klenby v roce 1932 byl strop nově vymalován Jaroslavem Duškem z Prahy.
Jednotné pseudogotické zařízení bylo vyrobeno v roce 1912 v dílně Václava Mráze ve spolupráci s řezbářem Štěpánem Zálešákem, přičemž hlavní oltář, protějškové boční oltáře sv. Rodiny a sv. Vojtěcha, oltář Božího hrobu a kazatelna byly zhotoveny jako ucelený soubor dle návrhů architekta Františka Mikše (?). V sakristii je uložena cínová křtitelnice z 18. století. Zajímavostí jsou původní kostelní lavice, které v první řadě vpravo zdobí lichtenštejnské znaky (panská místa) a vlevo znaky městyse Plaňany (místa pro místní samosprávu). Na kruchtě jsou umístěny varhany z roku 1913 od pražské varhanářské firmy Rejna & Černý. Ve zdi předsíně je zasazena pamětní deska s nápisem: KOSTEL BYL VYSTAVĚN V LETECH 1908 AŽ 1913 / V R. 1932 BYLA CIHLOVÁ KLENBA HROZÍCÍ ZŘÍCENÍM / NAHRAZENA KLENBOU BETONOVOU PÉČÍ PATRONA / SPOLEČNÉ TOVÁRNY NA CUKR V PLAŇANECH / ZASTOUPENÉHO VRAT. HRABOU STATKÁŘEM / V CHRÁŠŤANECH A BOH. MALÝM DISPONENTEM / CUKROVARU, DLE NÁVRHU ŘÁDNÉHO PROFESORA / PRAŽSKÉ TECHNIKY FRANT. KLOKNERA. / BETONOVOU KLENBU PROVEDL JINDŘ. DUBÍN Z PRAHY / TESAŘSKOU PRÁCI PŘIPRAVIL AL KVASIL / Z PLAŇAN ZEDNICKOU JOS. KULHAVÝ Z BŘEŽAN / MALBOU KOSTEL VYZDOBIL ARCHITEKT / JAR. DUŠEK Z PRAHY ZA STÁTNÍHO DOZORU / ING JAR. KUKLÍKA, STÁTNÍHO STAVEBNÍHO TECHNIKA / V PODĚBRADECH A DRA. JAR. KRUPAŘE / RADY OKRES. ÚŘADU V KOLÍNĚ.
Od 1. ledna 2005 filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Pečky v Kolínském vikariátu. Bohoslužby se konají čtvrtou sobotu v měsíci od 14:30 hodin v období platnosti zimního času a od 15:00 hodin v období letního času.
V roce 2014 byl Národním památkovým ústavem, územní pracoviště Střední Čechy, podán u Ministerstva kultury návrh na prohlášení kostela kulturní památkou.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 3. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1980.
Záhorka J.: Hledání ideálního chrámu, sakrální architektura období historismu na Kolínsku. Národní památkový ústav a Regionálním muzeem v Kolíně. Praha / Kolín 2017.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele stojí východně od středu obce při silnici do Cerhenic, na severní straně hřbitova u kostela Nanebevzetí Panny Marie.
GPS: 50°3'4.647"N, 15°1'57.769"E
Přístupné po dohodě