Cesty a památky

Kolínsko » Plaňany » archeologické nálezy

archeologické nálezy

Plaňany, Archeologická naleziště

1. Pohřebiště ze starší doby bronzové (kultura únětická)

Při stavebních pracích na silničním obchvatu v létě roku 2017 bylo archeology z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech pod vedením Tomáše Chlupa objeveno šest hrobů z přelomu pozdní doby kamenné a starší doby bronzové (2300/2200 – 1600 př. n. l.), jejichž výbavu kromě kosterních pozůstatků tvořily jednoduché keramické nádoby. Jeden z hrobů pak obsahoval pozůstatky tří až čtyř jedinců, jedná se zřejmě o rodinnou hrobku, do které byli zemřelí ukládáni postupně.

2. Sídliště z doby bronzové (kultura mohylová až kultura knovízská)

Při stavebních pracích na silničním obchvatu v letech 2017-18 bylo archeology z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech pod vedením Tomáše Chlupa objeveno na západním okraji městyse sídliště z mladší až pozdní doby bronzové (1300 – 1050 př. n. l.). Na mírně zvlněném poli bylo prozkoumáno více než 50 objektů, například pec na pálení keramiky, pec na hutnění bronzu, konstrukce z kůlů, zahloubené domy a zásobní a odpadní jámy hluboké až 4 metry.

3. Keltské sídliště a pohřebiště (doba halštatská až doba laténská)

Na plaňanských polích bylo odkryto celkem 9 bohatých hrobů bylanské kultury (po roce 750 př. n. l.). Největší z nich obsahoval kostru staršího muže s bronzovým mečem s nákončím, železnou sekerou, nožem a železnými součástmi vozu (bronzovými hřebíčky krásně zdobené dřevěné jho), jehož přítomnost v hrobě však nebyla prokázána, a součásti koňského postroje. V hrobě byly dále nalezeny nedokonale spálené kosti ženy a 21 keramických nádob. Hrob byl po pohřbu zavalen vrstvou kamenů. Pohřebiště prozkoumal v roce 1931 F. Dvořák, nálezy jsou vystaveny v muzeu v Kolíně. V roce 1894 byl při stavbě sokolovny odkryt kostrový hrob v orientaci sever – jih s mimořádně umělecky ztvárněnými výrobky slévačských dílen z 2. pol. 3. stol. př. n. l.: rosetkový zapínací náramek s nálitky, šnekovitě zdobené nánožníky, spona a náramek ze sedmi dutých polokoulí. Tyto nálezy jsou v Národním muzeu.

4. Sídliště a pohřebiště z doby germánské (doba římská)

Sídliště** dalo pojmenování nejstaršímu chronologickému horizontu doby římské v Čechách a odkryto bylo v místech někdejšího cukrovaru v roce 1894. Prozkoumána byla velká, asi 1 metr hluboká obětní jáma, na jejímž dně stály 4 nádherné poháry (plaňanského typu), zlomky dalších nádob a zvířecí kosti. V okolí byl pan nalezen další pohár plaňanského typu, kostrový hrob se stříbrnou sponou a poklad asi 25 římských bronzových mincí s ražbou Antonia Pia (141 n. l.) a Septima Severa (217 n. l.).

V roce 2022 byl odkryt unikátní ženský hrob** z druhé poloviny 3. století n. l. Kostra dospělé ženy měří 170 cm a byla bohatě ozdobena šperky z bronzu, jantaru a náhrdelníkem z modrých skleněných korálků. Pozornost zaujaly velké náušnice v podobě jakési spony, vyrobené z bronzu, stříbra, skla a modrých skleněných perliček.

5. Nálezy z raného středověku (Slované)

V bývalé cihelně severozápadně od obce při silnici na Radim byla objevena keramická nádoba s uhlíky z časně slovanského horizontu 6. století. Předpokládá se, že se jedná o žárový popelnicový hrob.