Pseudogotická hrobka rytíře Františka Horského z Horskýsfeldu byla postavena v letech 1877-78 podle návrhu vídeňského architekta Moritze Hinträgera, autora přestavby býchorského zámku a neuskutečněného návrhu pseudogotické přestavby kolínského zámku (mylně v některé literatuře je za autora hrobky označován pražský architekt Eduard Halla). Hrobka byla opravena v roce 1971 nákladem ONV Kolín a Lučebních závodů Kolín (tehdy zvaných Synthesia), které František Horský založil.
Čtvercová stavba křížového půdorysu je vsazená do hřbitovní zdi, otevřená do návsi. Nad dveřmi je znak rytíře Františka Horského z Horskýsfeldu.
Uvnitř se nachází dvě cínové rakve, vpravo s ostatky rytíře Františka Horského z Horskýsfeldu (1801–77), vlevo pak jeho vnuka Adolfa Richtera (1847–1924).Mezi rakvemi je na sloupu busta** Františka Horského od Josefa Tulky z generace autorů výzdoby národního divadla v Praze (pro Horského pracoval na zámku v Býchorách jako učitel kreslení). V podlaze je zasazen náhrobní kámen nad hrobem druhé ženy Františka Horského z Horskýsfeldu, Karolíny Hartmanové z Harthentalu (1824–1889).
Ostatky Františka Horského z Horskýsfeldu byly do hrobky přeneseny v roce 1878 z původního místa uložení u kostela v Býchorech, kam byl pochován po své smrti 6. dubna 1877. V roce 2007 byla do hrobky uložena prázdná rakev jeho adoptované dcery Johanny, která byla pohřbena původně také u kostela v Býchorech (?).
Hrobka je spolu s celým areálem kostela sv. Jakuba Většího zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 30023/2–829.
Klouda V.: Ovčáry 950 let, vydal MNV OVčáry, vytiskly Obchodní tiskárny Kolín. 1971.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
Hrobka stojí na návsi pod kostelem.
GPS: 50°3'48.920"N, 15°14'22.450"E
Přístupné po dohodě