Cesty a památky

Kolínsko » Malotice » tvrz

tvrz

Malotice, Tvrze, Tvrze dochované

Malotická tvrz je vzácným příkladem středověké vodní tvrze ve středočeské oblasti a řadí se tak k nejvýznamnějším památkám svého druhu na Kolínsku.

Tvrz zřejmě vznikla po roce 1395, kdy všechny díly vsi, do té doby v majetku různých majitelů, spojil do jednoho celku kutnohorský erbovní měšťan Martin Puš (nadále s přídomkem z Malotic), který se současně stal patronem zdejšího farního kostela. Tento šlechtic buď zásadně přestavěl starší tvrz nebo je stavitelem nového sídla, protože dochované části tvrze odpovídají době vzniku ve 2. polovině 14. století. V letech 1400-10 se v jejím držení vystřídali Jakub a Václav z Doubravice, od druhého jmenovaného koupil tvrz i s panstvím Jindřich Rohlík z Trhlavy. K Maloticím tehdy kromě tvrze, dvora a vsi náleželo ještě příslušenství ve dvou vesnicích. Za tohoto majitele se tvrz poprvé písemně připomíná, a to v roce 1412, kdy nechal Jindřich přepsat část majetku na svou manželku Markétu ze Sedlce. V roce 1452 se stal majitele 3/4 tvrze jejich syn Ctibor Rohlík z Trhlavy, jeho sestra Víta nechala svou 1/3 napsat na svého manžela Přibíka Tluksu z Čechtic († 1493), hejtmana krále Jiřího z Poděbrad. Po jeho smrti se stal Ctibor jediným majitelem a v roce 1498 ji prodal Oldřichu Popelovi z Vesce. Jeho syn Václav pak postoupil v roce 1519 malotický statek svým strýcům Janovi a Jakubovi Popelům z Vesce. Ti ale Malotice obratem prodali Václavu Říčanskému z Říčan († 1524), po jehož smrti tvrz zdědili jeho synové Vok a Kryštof, po roce 1544 pak byl Vok Říčanský z Říčan jediným majitelem. Za jeho vlády byly zaklenuty místnosti obytné věže a na její severní straně byl postaven rozlehlý palác s hospodářským zázemím v přízemí a obytnými místnostmi v patře. Jeho syn Jan, který zdědil Malotice s tvrzí v roce 1557, je však ještě v témže roce 25. června prodal svým příbuzným, kteří sídlili na zámku v blízkých Zásmukách, bratrům Zdislavu a Karlovi Říčanským z Říčan.

Noví majitelé spojili Malotice se Zásmuky a tvrz tak přestala sloužit jako panské sídlo. I nadále ale byla udržována v dobrém stavu, protože sloužila jako byt správce jejich malotického dvora. V roce 1583, kdy od Zdislava Říčanského koupil zásmucké panství v dražbě Jan Dlask Vchynský z Vchynic, je v popisu panství tvrz uváděna v dobrém stavu. Na jejím využití se zřejmě nic nezměnilo až do doby třicetileté války, jejímiž událostmi bylo zásmucké panství velmi silně postiženo. V té době byl vydrancován malotický dvůr, který později připadl v roce 1637 s celým zásmuckým panstvím Šternberkům. Při popisu panství z roku 1648 je bývalá tvrz popsána jako pustá. Tehdy z ní stála jen nezastřešená věž a palác, v místech ostatních budov tvrze i přilehlého dvora zbyla jen hromada kamení, porostlá křovím. Za Adolfa Vratislava ze Šternberka byla po roce 1653 zpustlá tvrz opravena, věž znovu zastřešena a spolu s bývalým obytným palácem byla uzpůsobena pro hospodářské potřeby obnoveného malotického dvora. Později byl areál tvrze ještě několikrát upravován a modernizován, takže dodnes se v původní podobě zachovala pouze věž a palác, přestavěný na sýpku. Majetkem Šternberků zůstala tvrz jako součást dvora až do roku 1924, kdy při první pozemkové reformě připadla zbytkovému velkostatku. Pro hospodářské účely byla využívána až do 90. let 20. století, v roce 1994 koupil po zrušení zemědělského družstva věž tvrze Pavel Kohoutek, jeho záměry na využití věže nejsou známé, v současné době opuštěná chátrá. Majitelem přilehlé sýpky (bývalého paláce) je obec, která ve spolupráci s Ateliérem Masák & Partner s.r.o. připravuje plány na její obnovu a následné využití pro potřeby obce, včetně zpřístupnění expozice o životě na tvrzi s vazbou na historii obce.

Z tvrze se dodnes dochoval areál původní obytné věže, paláce, hradby se zbytky ochozu a jeden ze dvou rybníků, původně napájející vodní opevnění. Nejstarší částí je dvoupatrová, mírně lichoběžníková obytná věž z lomového kamene, krytá valbovou střechou, pocházející ze 14. století. V každém patře věže je po jedné místnosti. Místnost v přízemí je sklenutá renesanční valenou klenbou a je přístupná hrotitým portálem s pískovcovým ostěním, profilovaným oblounem mezi dvěma výžlabky. Tato profilace zabíhá ve výšce 70 cm nad prahem do dolní ostré hrany. Místnost v prvním patře byla přístupná po schodišti, vedoucím na dřevěnou pavlač, z které se dovnitř vchází 150 cm vysokým gotickým portálem s pískovcovým ostěním na hraně zkoseným. Zaklenuta je renesanční valenou křížovou klenbou se styčnými lunetami. Místnost druhého patra byla původně přístupná po dřevěném vnitřním schodišti z prvního patra, po jeho zaklenutí dnešní klenbou se do ní vcházelo po dřevěném můstku z podstřeší sousedního paláce (vzdáleného 3,5 metru). Západní a východní okno ve druhém patře má pískovcové sedile ve výklenku, na jižním líci špalety východního okna je červenou rudkou napsán letopočet 1797 a zbytky mladšího nápisu s letopočtem 1806. Velká nika na jižní stěně je pozůstatkem rozměrného arkýře, pravděpodobně prevetu. Místnost druhého patra byla kryta trámovým záklopovým stropem a byla zřejmě hlavní obytnou místností v nejstarší fázi existence tvrze. Na zděné části věže lze předpokládat ještě minimálně jedno patro lehčí dřevěné konstrukce, jak to bylo u tehdejších věžových tvrzí obvyklé. Na severní straně věže se dochoval renesanční palác Říčanských z Říčan, přestavěný v 17. století na sýpku a zásadně upravený kolem roku 1960 pro potřeby zemědělského družstva. Původní jsou obvodové zdi do výše prvního patra, až na jedno (zazděné) střílnové okénko uprostřed jižní stěny jsou všechny okenní otvory novodobé, byť v původních špaletách. V plochostropém přízemí se nacházela střední chodba a čtyři místnosti hospodářského charakteru, ve východní části se zřejmě nacházela kuchyně, protože je zde vstup do malého sklípku s cihlovou segmentovou klenbou. V západní části patra byl velký sál a ve východní části jedna obytná místnost. Zde se v omítce dochovaly otisky po vloženém srubovém obložení. Dnešní střecha paláce je sedlová, krytá novodobou taškovou krytinou, štíty jsou částečně původní a částečně upravené barokně v 17. století, což dokládá na východní straně soklík barokního ukončovacího článku, snad koule nebo piniové šišky. Částečně se také dochovalo opevnění, které v souvislosti s výstavbou statku zaniklo ne severní a severozápadní straně, kde se zřejmě nacházela brána se vstupem do tvrze. Z jihovýchodní nároží paláce vychází hradba, vysoká zvenčí 4 metry a z nádvoří 3 metry, doplněná zbytky ochozu. Ze stavebního hlediska je zajímavé jihovýchodní nároží hradby, protažené do podoby opěráku. Podél jižní hradby vede strouha, která původně napájela zaniklý rybník na východní straně.

Tvrz v Maloticích je přechodným typem tvrze s obvodovou zástavbou s volně stojící obytnou věží, u které byl palác zapojen do systému opevnění. Bezpochyby se jednalo, zejména po renesanční přestavbě Říčanských z Říčan, o náročněji vybavené sídlo, které se vymykalo běžnému standardu sídel drobné šlechty na Kolínsku.