Fara se poprvé připomíná v roce 1352, kdy je zde uváděn farář Ondřej. Po husitských válkách pobývali na faře utrakvističtí kněží jako třeba Mikuláš Čínovský v roce 1573 nebo v roce 1577 pozdější českobrodský farář Jiří Tesák Mošovský. Po roce 1620 fara zanikla a zpustla, kostel byl přiřazen jako filiální k Plaňanům. V roce 1752 kněžna Marie Terezie Savojská faru obnovila jako katolickou a prvním farářem byl jmenován Jan Jakub Tůma. Stavební práce byly dokončeny v roce 1763, jak je datován pískovcový portál branky na severní straně budovy fary. Dne 25. května 1817 přenocoval na faře ve Lstiboři arcibiskup Václav Leopold Chlumčanský, který druhý den odsloužil v kostele Nanebevzetí Panny Marie mši v českém jazyce. V roce 2005 byla zrušena farnost a fara byla prodána k obytnům účelům. V letech 2014-16 byla přestavěna do současné podoby.
Hodnotný a mimořádně rozsáhlý barokní areál fary s hospodářským zázemím a sadem, typický pro farnosti na černokosteleckém lichtenštejnském panství. Fara je architektonicky kvalitní objekt s hodnotnými interiérovými prvky jako výmalba stropu v prvním patře, původní kamna a kovářské práce (zámky).
Jednopatrová obdélná budova fary je přístupná vchodem od východu, na severní straně je původné barokní brána do dvora. Od kostela dělí faru kamenná zídka s dvojící branek.
Fara je spolu s areálem kostela Nanebevzetí Panny Marie zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19561/2–822.
Podlaha A.: Posvátná místa království Českého, řada první: Arcidiecése pražská, díl I., Vikariáty: Českobrodský, Čemokostelecký, Mnichovický a Prosecký. Praha 1907.
Fara stojí jižně od kostela.
GPS: 50°4'47.480"N, 14°54'27.770"E
Nepřístupné