Renesanční kostel postavený před rokem 1597 nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, manželky majitele panství Jana Klusáka z Kostelce. Barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podobu ovlivnily další úpravy z 19. století. Zejména přízemí věže vykazuje úpravy v empírovém stylu.
Jednolodní obdélný kostel s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží předsazenou před západní průčelí. Fasády jsou členěny pilastry bez hlavic, západní stěna věže je členěna v omítce provedenými pásy, segmentovým oknem a nízkým trojúhelným štítem. Zvonové patro se do tří stran otevírá velkým, segmentově ukončeným oknem.
Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou klenbou s visutým dřevěným svorníkem. Z hodnotné části zařízení se dochovaly pouze zbytky hlavního vrcholně barokního rozvilinového oltáře z doby po roce 1710 s obrazem sv. Jeronýma (boční části oltáře se sochami andělů byly ukradeny). Pozoruhodný dřevěný reliéf* Apoteózy sv. Jana z roku 1730 a dva renesanční deskové obrazy malované temperou na dřevě z konce 16. století byly uloženy mimo kostel; obrazy jsou zřejmě částmi epitafu Žofie Klusákové, námětem většího obrazu je Kalvárie, druhá deska nese vyobrazení erbu objednatelky s příslušnou nápisovou páskou.
Dnes filiální kostel spadající pod správu Řimskokatolické farnosti Týnec nad Labem Kutnohorsko-poděbradského vikariátu. Bohoslužby se konají každý čtvrtek v 18:00 hodin.
Kostel Nejsvětější Trojice je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32280/2–3126.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
Kostel stojí na jihovýchodním okraji vsi u lesa.
GPS: 50°5'0.440"N, 15°21'59.610"E
Přístupné po dohodě