Cesty a památky
archeologické nálezy
Libenice, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště
1. neolitické sídliště (kultura s vypíchanou keramikou)
Na okraji labské terasy jižně od Libenic byl v roce 1961 odkryt (B. Soudský, M. Steklá) sídelní areál na ploše 7000 m². Odkryt byl kůlový dům, jehož stěny byly budovány ze svisle kladených dřevěných sloupů omazaných následně hlínou a ohozených omítkou (zachovaly se její části nabílené vápnitou hmotou a zdobené pruhy šedočernou hlinkou), které byly zapuštěny do základového žlabu trapézovitého půdorysu. Uvnitř objektu byla nalezena opálená dětská kostra a vně domu další kostrový pohřeb.
2. sídliště z doby keltské (doba halštatská až laténská)
V roce 1981 bylo v prostoru mezi Libenicemi a Kaňkem odkryto asi 30 objektů keltského osídlení. Mezi nejvýznamnější nálezy patří metalurgické zařízení (pec) s 10 kg strusky ze 2. – 1. stol. př. n. l. s pozůstatky polymetalické rudy (pyrhotin, chalkopyrit a sfalerit) a mědi, těžené z hlubinného dolu ve vrchu Kaňk. Dále bylo získáno množství keramického materiálu z 5. – 1. stol. př. n. l. Nálezy jsou uloženy v muzeu v Kutné Hoře.
3. domnělá keltská svatyně s menhirem (doba laténská)
Domnělá keltská svatyně leží na přírodní diluviální terase Labe, nepatrně vyvýšená nad inundační čarou na severozápadním úpatí vrchu Kaňku. Současná archeologie zastává od roku 1995 názor, že veškeré vývody ohledně keltské svatyně jsou pouze hypotetické a dílem značné fantazie předchozích generací archeologů.
Založení svatyně bylo nejprve kladeno do 3. stol. př. n. l., ale později je A. Rybová přeložila do doby kolem roku 400 př. n. l. Svatyni obklopoval příkop o hloubce jeden metr ve tvaru obdélníka 80×20 m, po jeho vnitřní straně byl zbudován val z hlíny. Uvnitř se nacházel do hloubky 1 – 2 metry zahloubený prostor oválného půdorysu, pod kterým byl pod zemí umístěn symbolický útvar z kamenů, související pravděpodobně s kultem podsvětního božstva (původního božstva země). Symbol božstva byl zřejmě umístěn na dvou kůlech zasazených v jamkách u kterých byly také nalezeny dva bronzové drátěné nákrčníky. Množství zbytků misek a amfor mluví pro úlitby nebo pití obřadního nápoje, střepy hrnců, v nichž se přinášely nekrvavé oběti v podobě jídel a obilí, o tom, že byly záměrně roztlučeny. Krvavé zvířecí oběti může dokládat množství kostí v jamách obklopující střed svatyně. Jsou zde zastoupeny běžné druhy domácích zvířat, psa a koně nebo klisny, ale také neúplné kostry tří dětí, zřejmě rozčtvrcených. Oběti se přinášely jedenkrát ročně, mohlo se tedy jednat o významný obecný svátek a náboženskou slavnost kmene či větší etnické jednotky, např. Beltine (konce zimy). Místo tedy mělo pravděpodobně i značný politický význam a bylo zničeno agresory, kteří se rozhodli usadit na novém území.
Areál svatyně byl náhodou objeven v roce 1959 a popsán několika archeology. Nejvýznamnějším nálezem je hrob 50leté ženy („kněžky“), která byla pohřbena s bohatou výbavou bronzových předmětů (náramků a nánožníků, bronzovou sponou müsningenského typu s diskovitou patkou, stříbrným a bronzovým prstenem, 14 skleněnými a jantarovými korálky položenými spolu se dvěma hrudkami včelího vosku, který býval pomůckou k usmiřování bohů při magických obřadech) a kamenná stéla (menhir ?). Stéla je vysoká 2 metry, váží 1,4 tuny a je z žlutavého až okrového dvojslídného migmalitu s turmalinem z kutnohorského kristalinika. Stéla se se nacházela v lokalitě svatyně a byla na svém místě naprosto přesně situována. Po archeologickém průzkumu byl přemístěn na nádvoří Archeologického ústavu v Praze.
Podle sdělení starožitníka Lubarského z Kolína, kterému byly nabídnuty bronzové keltské šperky, došlo v roce 1993 k dokonalému vyloupení asi deseti kostrových keltských hrobů nedaleko místa objevu hrobu staré ženy („kněžky“).
Fotogalerie
Zdroj informací
Rybová A., Soudský B.: Keltská svatyně ve středních Čechách. Praha, nakladatelství ČSAV Academia, 1962.
Valentová J.: Pravěké osídlení na katastru obce Libenice, okr. Kolín. Výsledky záchranného archeologického výzkumu v roce 1997. Archeologie ve středních Čechách 3/1, 93 – 99. Praha 1999.
Pavlů I., Zápotocká M.: Archeologie pravěkách Čech, 3. díl Neolit, str. 21. Archeologický ústav AV ČR Praha 2007.
Mapa
Poloha
Areál domnělé svatyně se nachází na severovýchodním okraji vsi nedaleko odbočky ze silnice Kolín – Čáslav do Libenic. Kopie kamenné stély stojí na návsi v Libenicích.
GPS: 49°59'19.940"N, 15°15'33.410"E
Přístupnost
Volně přístupné
