Cesty a památky

Kolínsko » Kouřim » městské hradby

městské hradby

Kouřim, Hrady a opevnění, Opevnění

Národní kulturní památka.

Kamenné opevnění Kouřimi bylo budováno současně s výstavbou města již v polovině 13. století a na jeho stavbu osobně dohlížel dle dochovaných záznamů král Přemysl Otakar II., který ho dával v roce 1261 za vzor i ostatním královským městům. Dnešní podoba dochovaného opevnění však pochází až z jeho přestavby po polovině 15. století.

Prstenec středověkých hradeb obepíná celé městské jádro o celkové délce 1250 metrů a oba hradební pásy od sebe odděluje 14 metrů široký parkán. Vnitřní hradební zeď vznikla jako první, patrně hned na počátku budování opevnění. Byla opatřena cimbuřím a zachovala se do výšky 6 až 7 metrů. Její hmota byla zpevněna pravoúhlými baštami, z nichž se do současné doby dochovala torza dvou. Uprostřed jednotlivých úseků vnitřního hradebního pásu byly do čtyř světových stran vystavěny vysoké hranolové městské brány: Pražská, Kolínská, Malotická a Olešecká a pod kostelem fortna, později zvaná Dřevařská nebo Katova. Dochovala se pouze severní Pražská brána, která unikla snahám o oživení města po velkém požáru v roce 1811, kdy se radnice rozhodla postupně uvolnit sevření města, čemuž padly postupně za oběť v roce 1840 Olešská brána, v roce 1841 Kolínská brána a nakonec v roce 1876 i Malotická brána. Ačkoliv Pražská brána byla snížena o jedno patro, přesto se řadí mezi naše nejlépe dochované raně gotické městské brány. Tato hranolová, dnes dvoupatrová, stavba byla postavena v 70. letech 13. století. V přízemí se otevírá dvěma raně gotickými hrotitými portály s valeným klenutým průjezdem, který uzavírala vrata a mříž posunovaná vertikálně v tesaných drážkách po stranách severního portálu. Do pater se původně vcházelo pouze z ochozů přilehlé hradby, dnešní vnější schodiště vzniklo až po odbourání hradeb v 19. století. Brána byla částečně opravena v roce 1993 a znovu v roce 1998, v letech 2011–12 poběhla generální oprava (zajištění statiky, odsolení stěn, obnova kamenných prvků a fasády) za 1,5 milionu Kč. Vnější hradební zeď původně zpevňovalo 18 půlválcových věží, z nichž dodnes stojí 16, z toho tři protáhlé. Tyto mohutné bašty (rondely) byly původně opatřeny obranným hrázděným polopatrem, jejich funkci podporovaly také čtyři pravoúhlé bašty, které se všechny dochovaly. Vnější hradební zeď byla tenčí a nižší než v Kolíně. Částečně se na západní a severozápadní straně města (v městském parku) zachoval i příkop s valem, který chránil vnější pás hradeb. Hloubka příkopu je téměř stejná jako v době, kdy opevnění plnilo svou funkci. Po husitských válkách byly všechny brány zesíleny postavením tzv. předbrání, z nichž se dochoval pouze zbytek půlválcové věže bývalé Malotické brány v podzemí kovárny p. Svobody čp. 136 (kovárna je vestavěna do bývalého předbrání, v roce 1868 rozšířena o dnešní obytný dům; tvar hradby silné 1,5 metru je zachován až z úrovně sklepa, při opravách domu byla objevena a zachována střílna). V roce 1914 vznikl na jižní straně města park Na Hradbách, který vyplňuje prostor bývalého parkánu a je ukončen mohutnou baštou.

Od roku 2002 probíhá soustavná kontrola a postupná revitalizace celého hradebního systému, tedy zdí, věží, bašt a jiných staveb, které jsou součástí opevnění. Při opravách (přezdívání) je používán původní materiál, a pokud to není možné, je použit materiál nový, který vykazuje stejné mechanické, technické i estetické vlastnosti jako materiál původní.

Prohlášení za památku

Kkouřimské městské hradby byly 3. května 1958 zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 20788/2–810 a jako jediná stavba svého druhu v ČR byly pro svou neobvyklou kompaktnost, unikátní míru zachování a kulturně – historický význam prohlášeny nařízením vlády ČR č. 262/1995 Sb. ze dne 16. srpna 1995 za Národní kulturní památku.