Jedno z nejrozlehlejších opevněných míst od pravěku (pozdní doby kamenné) až do raně středověkých Čech o rozloze 44 ha se rozkládá na mohutném terénním bloku rulového návrší nad ohybem Kouřimky, nad kterou vystupují skalnaté svahy až do výšky 60 metrů. Hradiště je na severovýchodní straně opevněno třemi pásy valů, z nichž ten vnější, nejníže položený val, má délku 1320 m (dodnes dosahuje výšky 3 – 4 metry), střední val 820 m a vnitřní val 400 m. Nejstarší osídlení bylo zaznamenáno v prostoru Libušina jezírka, kde byly odkryty nálezy z eneolitu (4800 př. n. l., dům sloupové konstrukce, palisádová hradba, vypíchaná keramika, nálevkovité poháry řivnáčské kultury). Bylo zde také pohřebiště lidu šňůrové keramiky (2800 př. n. l), osídlení kultur doby bronzové – unětické, lužické a štítarské (2000 – 1000 př. n. l., sloupové obytné stavby a pohřby) a doby raně halštatské (750 př. n. l., obytné polozemnice, keramika a stříbrná mince hexadrachma „bratislavského typu“ s nápisem TITTO o váze 17 g.). První Slované se na ostrožně usídlili již v 6. století a postupně osídlili a opevnili celý areál s využitím starších, neolitických prvků opevnění. V 1. polovině 9. století vzniklo v nejjižnější části areálu hradiště Zličanů, z něhož zlická knížata udělala jedno z nejmocnějších hrazených center střední Evropy, které dosáhlo největšího rozkvětu ve 2. pol. 9. století. Vstup do hradiště chránila velkolepá, 15 metrů široká dvojitá brána s věží a úzkými průchody po stranách, před kterou byl 5 metrů hluboký a 12 metrů široký příkop. Aby bylo zamezeno čelnímu útoku, bylo zkonstruováno trojúhelnikovité těleso vytvářející v bráně dva samostatné úzké vstupy. Na počátku 10 stol. došlo k požáru, po kterém bylo hradiště v letech 910 – 930 nebo 940 znovu opevněno a celé přestavěno. Na akropoli vzniklo na místě starší halové stavby sídlo místní elity – velké srubové stavby, které lze interpretovat jako dvorec.
Toto je také období, kdy Stará Kouřim vstupuje do psané historie; podle Kristiánovy legendy uznal v době vlády knížete Václava (zemřel 935) kouřimský vévoda Radslav přemyslovskou svrchovanost (k události došlo na hradišti Přistoupim nebo na dvorci Žitomíř, dnešní Štolmíř). Stará Kouřim, jako sídlo nepřemyslovských knížat, zanikla za vlády Boleslava I. v polovině 10. století, při přemyslovském sjednocování Čech. Nové, již přemyslovské centrum, bylo založeno na sousední ostrožně (zvané U sv. Jiří), kde vznikl jeden z našich nejstarších hradů.
Hradiště bylo poprvé historicky zmíněno již v roce 1541 v České kronice Václava Hájka z Libočan a poprvé odborně popsáno v roce 1903 kouřimským učitelem J. Kremlou. První průzkumy provedl na počátku 20. stol. J. L. Píč, důkladný a systematický výzkum proběhl v letech 1948-58 a 1961-8 pod vedením Miloše Šolleho. Mezi nejcenější nálezy**** patří výbava hrobu č. 106b na pohřebišti u Libušina jezírka. Žena, kterou archeologové tradičně nazývají Kouřimskou kněžnou, byla pohřbena s luxusními šperky domácí produkce, které zahrnují všechny charakteristické typy předmětů i stylové detaily jako lunicovité náušnice s řetízky, gombíky, tři kaptorgy, dvě se zoomorfními detaily, náhrdelník s kovovými perlami a charakteristické filigránové motivy. Jedná se o jeden z nejhonosnějších ženských hrobových souborů z území Čech, který je současně vrcholem uměleckořemeslné produkce 10. století v západoslovanském prostředí vůbec. Část nálezů nebo jejich kopie jsou vystaveny v Muzeu Kouřimska v Kouřimi.
Hradiště Stará Kouřim je zastávkou č. 1c a Lechův kámen 1d významného regionálního projektu Tajuplná místa Podlipanska, které organizuje MAS Podlipansko, o.p.s. Pro zájemce o putování po těchto místech opředených tajemstvím a pověstmi je vydán kapesní průvodce, který zdarma získáte na informačních místech Podlipanska. Informační tabule jsme doplnili fotografiemi z našeho archivu.
Hradiště Stará Kouřim bylo do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR zapsáno pod číslem 32540/2–899
Lutovský M.: Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, str. 134-135. Vydalo nakladatelství Libri 2001.
Hradiště Stará Kouřim se nachází na návrší vysokém 334 m. n. m., asi 1 km jihovýchodně od města Kouřim. Na hradiště vede okružní žlutá turistická značka, která spojuje Lechův kámen, akropoli a Libušino jezírko.
GPS: 49°59'52.477"N, 14°59'33.181"E
Volně přístupné