Nejstarší zprávy o faře v Kounicích máme z roku 1352, kdy je zmiňován kněz Beneš († 1354), po něm krátce kněž Petr a od 3. října 1357 pak kněz František z Chotýše. od 15. století zde byli utrakvističtí kněží, z nichž známe pouze Jana Laeta Čáslavského, který zde působil v letech 1582-91. Ten je autorem dvou knih: Otázky křesťanské pro mládež a sprostý lid a Naučení o pokání. Posledním ultrakvistickým farářem byl Václav Jakeš, po jeho vypovězení v roce 1622 byla kounická fara zrušena a obec byla přifařena nejprve pod faru v Českém Brodě a od roku 1665 pod nově zřízenou faru v Bříství. Až teprve v roce 1762 zdejší farnost obnovila majitelka panství Marie Terezie Savojská a nechala v témže roce postavit současnou budovu fary. Prvním farářem byl 24. září 1762 ustanoven P. Václav Růžička z Kostelce nad Černými lesy.
Hodnotná jednopatrová barokní stavba na obdélném půdorysu. Východní průčelí je členěno lizénovými rámci a plochým štítovým středním rizalitem, okna jsou rámována šambránami s ušima a okna v přízemí jsou chráněna původními barokními mřížemi. Budova je završena barokní mansardovou šindelovou střechou. K severovýchodnímu nároží přiléhá sloupková brána osazená kvalitními kovovými vraty z 19. století.
Fara je zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 36774/2–1839.
Trnka V.: Kounice a Přerov v Čechách, str. 24 - 26. Praha 1873.
Poche E. a kol.: Umělecké památky Čech 2, str. 120. Praha. Vydalo nakladatelství ČSAV Academia, 1978.
Fara čp. 53 stojí při západní straně náměstí proti kostelu sv. Jakuba Většího.
GPS: 50°6'27.840"N, 14°51'18.020"E
Nepřístupné