Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » starý židovský hřbitov

starý židovský hřbitov

Kolín, Funerálie, Náhrobky

Starý židovský hřbitov v Kolíně je po starém židovském hřbitově v Praze druhou nejvýznamnější památkou svého druhu v Čechách.

Počátky hřbitova spadají do poloviny 15. století a pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový hřbitov na Zálabí. Ohradní hřbitovní zeď vymezuje nepravidelný pozemek o rozloze 1,128 ha, vstup je z východní strany pseudobarokní bránou (ulice Kmochova). Na ploše hřbitova je rozmístěno 2 693 náhrobků z 15. – 19. století. Nejstarší zachované náhrobky pocházejí zřejmě z roku 1492 (rabín PhDr. Richard Feder datoval nejstarší náhrobky rokem 1418), jedná se o pravoúhlé kamenné desky bez ozdob, jejichž nápisové pole lemuje široká obruba. Z tohoto typu vycházejí i mladší pískovcové náhrobky ze 16. století. Mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století zhotovované z pískovce a červeného mramoru. Jejich čelní plochu zdobí nika s polosloupy či pilastry, desky mají složité zakončení ve tvaru segmentového nebo trojúhelníkovitého frontonu. Plastické prvky, jako jsou voluty nebo rostlinné ornamenty, doplňuje symbolika z židovské tradice – žehnající kohenské ruce, levitské konvice, Davidova hvězda nebo vinný hrozen a výjimečně i symboly, zpodobňující jméno zemřelého (reliéf zvířete atd.) Svým charakterem jsou náhrobky z tohoto období shodné s náhrobky ze starého židovského hřbitova v Praze. Nejmladší náhrobky z 18. a 19. století se opět vracejí k jednoduššímu typu výzdoby, kterou kromě stylizované niky často tvoří štítky s obloukovitě vybranými okraji. Kolem poloviny 19. století se objevují mramorové náhrobky s obloukovým završením, ve formě obelisku atd. Tyto náhrobky se již podobají běžným křesťanským náhrobkům a ukazují na značný postup asimilace židovského obyvatelstva v Kolíně. V roce 1949 požadoval Městský národní výbor v Kolíně po Památkovém úřadu v Praze svolení se zrušením židovského hřbitova se zdůvodněním, že brání rozvoji města; tato žádost však byla naštěstím přípisem z 26. května 1949 zamítnuta. V letech 2012–13 byla restaurována zeď a brána do Kmochovy ulice, obnovy uměleckého kování se ujal kovář Václav Svoboda z Kouřimi.

Mezi náhrobky vynikají:

Vpravo od vstupní brány:

u hřbitovní zdi je nejstarší kvadrátní náhrobek z 15. století (1418 nebo 1492), na horní obrubě je hebrejská zkratka „thuvh“, která v překladu znamená „budiž jeho [její] duše svázána ve svazku živých“;
renesanční mramorový náhrobek** rabína a vůdčí osobnosti kolínské židovské obce Eliáše bena Šemuela Maisela († 1621), na jehož štítku se nachází reliéf myši, symbolizující jeho jméno ("maisel" znamená v jidiš "myška"). Eliáš byl prasynovcem Mordechaje Maisela, jedné z nejvýznamnějších osobností české židovské komunity;
renesanční mramorový náhrobek Simchy († 1624), syna Jicchaka.

Na mírné vyvýšenině zhruba uprostřed hřbitova, vpravo od přístupové cesty:

renesanční náhrobek Šeloma († 1578), syna Jekitiela;
raně barokní náhrobek Cevi Hirše Wintrnice († 1646), syna Moše Elpogyna;
renesanční náhrobek rabína Anšila († 1626) a jeho ženy Welkiwy;
velký renesanční náhrobek** Chajima ben Sinaje († 1624), jehož bohatá výzdoba je obdobná jako výzdoba náhrobku proslulého rabbiho Löwa (Chajimova strýce) v Praze; Chajim ben Sinaj byl kolínským rabínem, zároveň vykonával funkci zemského rabína v Čechách a rektora místní židovské školy;
renesanční náhrobek Igly († 1605);
barokní náhrobek Jicchaka (†l 1713);
dvojice typově nejstarších kvadrátních náhrobků z 15. století (1418 nebo 1492), na horní obrubě nesou oba hebrejskou zkratku „thuvh“, která v překladu znamená „budiž jeho [její] duše svázána ve svazku živých“.

Severozápadní úpatí vyvýšeniny (tak zvaný rabínský pahorek):

renesanční náhrobek** kolínského rabína Becalela ben Jehudy Löwa (* 1555 ? - † 28. října 1599), zvaného též Charif (z hebr. ostrý), syna legendárního pražského rabína Jehudy ben Löwa, jehož smrt je opředena místní pověstí;
barokní náhrobek Jakoba († 1781), kolínského rabína;
barokní náhrobek Eleazara Kalira († 1801), kolínského rabína;
klasicistní náhrobek Chajima Deutschmanna († 1837), kolínského rabína;
klasicistní náhrobek Daniela Franka († 1860), kolínského rabína;
barokní náhrobek Cevi Hirše († 1742), zdobený levitskými symboly a reliéfem jelena.

Severní část hřbitova:

klasicistní náhrobek Heinricha Teichnera († 1866), prvního kolínského profesionálního fotografa.

Severozápadní roh hřbitova:

monumentální klasicistní náhrobek Josefa Weissbergera (* 1824 - † 1. července 1872), který má podobu antické edikuly, lemované tepanou dekorativní mříží; Josef Weissberger byl přední kolínský podnikatel, majitel továrny na rafinování lihu a vážená osobnost místního společenského života.

Hřbitov patří pod správu společnosti Matana Praha a jeho prohlídku si lze denně mimo soboty objednat v Městském informačním centru.