Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » pivovar (bývalý)

pivovar (bývalý)

Kolín, Industriál, Pivovary

Kolín, stejně jako jiná královská města, měl již od svého počátku právo várečné. To znamenalo, že ve svém domě mohl vyrábět a šenkovat pivo každý plnoprávný měšťan; jelikož podmínkou měšťanství bylo vlastnictví domu ve městě a protože každý dům vlastnil obvykle jeden majitel, platilo že 1 měšťan = 1 právovárečník = 1 /právovárečný/ dům; z praktických důvodů se později právovárečné právo vázalo spíše k domu. Jelikož ale tohoto práva nevyužívali všichni měšťané, doopravdy se pivo vařilo jen v několika domech.

První obecní pivovar v Kolíně vznikl v budově právě zakoupené radnice krátce po roce 1494. Kolem roku 1660 koupila obec dům sousedící s radnicí v Zámecké ulici (v letech 1511–20 ho například vlastnil Jakub Krčín st. z Jelčan, poté ho do roku 1545 držela jeho vdova Alžběta se syny, mimo jiné i Jiříkem Krčínem z Jelčan – otcem rybníkaře Jakuba Krčína z Jelčan, v roce 1545 přešel do majetku Mandaleny Krčínové; tento zaniklý dům je piovažován za místo narození Jakuba Krčína z Jelčan – viz též Polepy) a na jeho místě a na místě přilehlých obecních kotců zřídila obecní Měšťanský pivovar. Zpočátku se zde jednotliví měšťané střídali ve vaření piva, brzy ale začali zaměstnávat profesionálního sládka. Časem (nejspíše od druhé poloviny 18. století) začali měšťanský pivovar přímo sládkům pronajímat. Zároveň postupně zanikaly pivovárky v jednotlivých právovárečných domech, poslední vydržel až do poloviny 18. století v domě U Lva (čp. 90 na Karlově náměstí). V roce 1899 poslední nájemci, bratři František a Josef Raschové, Měšťanský pivovar od právovárečných měšťanů odkoupili. V té době se vystavovalo max. 6 800 hl. piva. V roce 1911 měšťanský pivovar zanikl a výroba piva byla soustředěna výlučně do zámeckého pivovaru. Na místě budovy Měšťanského pivovaru dnes stojí Městský společenský dům.

Druhým velkým pivovarem v Kolíně byl Zámecký (akciový) pivovar, který fungoval v letech 1531 – 1987, kdy byla výroba piva definitivně ukončena. Majiteli pivovaru byla až do roku 1829 královská komora, vyjma krátkého období, kdy patřil v letech 1611-15 Václavu Vchynskému ze Vchynic. V roce 1829 koupil celé kolínské panství i s pivovarem Jakub Veith, od jehož dědiců ho získal v roce 1862 František Horský z Horskýsfeldu. Ten nechal celý pivovar v roce 1872 radikálně přestavět v rámci zavedení parostrojního provozu. Ačkoliv byl velkostatek několik let po jeho smrti jeho dědici prodán v roce 1896 majiteli poděbradského panství Filipu Arnoštu z Hohenlohe-Schüllingfürst, netýkalo se to kolínského pivovaru, který byl samostatnou firmou „Zámecký pivovar v Kolíně Adolf Richter a spol.“. Pozdější „Akciová společnost zámecký pivovar, výroba sodové vody, šumivých limonád a obchod vínem ve velkém v Kolíně“ byla na základě vyhlášky ze dne 3. července 1948 o znárodnění některých průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském podle § 1, odst. 3 zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 115 Sb., o znárodnění dalších průmyslových a jiných výrobních podniků a závodů v oboru potravinářském dnem 1. ledna 1948 znárodněna a připadla národnímu podniku Polabské pivovary Kolín (1948 – 1957), později Středočeské pivovary. Mezi piva vařená v Kolíně patřila Kolínská tmavá 10°, Kolínská speciální Perla 11° (světlý ležák), Furiant 12° (světlý ležák) a Kolínské speciální 14° (světlý ležák). V roce 1991 získalo budovu bývalého Zámeckého pivovaru od Fondu národního majetku do svého vlastnictví město Kolín a pronajalo ji Pavlu Pánkovi k výrobě sladu tradiční metodou humnování (Zámecká sladovna s.r.o.). Na značně zanedbaném objektu provedla v roce 2008 kolínská stavební společnost Real opravu severních fasád, pro jejíž realizaci byla využita dlouhodobá výluka provozu na železniční trati (za vlakového provozu nelze tuto část budovy opravit). Projekt vypracoval akademický architekt Vladimír Pýcha, který rovněž předložil studii na využití areálu pro potřeby Městské knihovny a Městského informačního centra. Přestože jeho návrh schválila tehdejší Rada města dne 29. září 2008, k realizaci naonec po přehodnocení záměru novým vedením města po roce 2010 nedošlo. Město Kolín dalo nájemci pivovaru výpověď k 31. 10. 2025 s cílem objekt následně opravit a využít pro gastronomické, pivovarnické a společenské využití.

Areál zámeckého pivovaru se skládá ze tří částí. Humnová sladovna s hvozdem, tvořící hlavní střední trakt, byla ve své současné podobě vystavěna v roce 1844, kdy byla původní stavba stržena v důsledku úpravy skalního srázu při výstavbě železniční tratě pod ní. Jedná se o třípodlažní budovu, přičemž podzemní podlaží a přízemí slouží jako humna sladovny. Podzemní podlaží je dvoulodní prostor zaklenutý plackami do klenebních pasů, které jsou podepřenyy kamennými kruhovými sloupy. Přízemí je rovněž dvoulodní, zastropené stájovými klenbami do ocelových traverz podepřených ocelovým průvlakem, uloženým na litinové sloupy. Druhé nadzemní podlaží slouží jako sladová půda a je zastropeno dřevěným trámovým stropem podepřeným dřevěným průvlakem uloženým na dřevěné sloupky. V nejvyšším patře je půdní prostor, sloužící jako ječná půda. Vlastní krov je hambalkový, se středními vaznicemi, plné vazby tvoří ještě typologicky barokní ležatá stolice s pásky. Ve spodní části krovu pod hambalky je dochován korýtkový dopravní žlab na ječmen, který je rovněž dochován v horní části nad hambalky, kde navazuje na původní dopravník pro dopravu ječmene na půdu. Nad střechu sladovny vystupuje plně funkční dvoulískový hvozd sušárny sladu s komínem ze 70. let 19. století o rozměru cca 5 x 5 metru. Ve hvozdu se původně topilo párou, nyní je ohřev zajištěn výměníkem dálkového vytápění. Ve spodní části hvozdu jsou dochovány píšťaly pro rovnoměrný rozvod teplého vzduch pod lísky a na komíně je osazen kovový nástavec – bába, pro zvýšení tahu při sušení. Varna piva ve východním křídle je v jádru zdiva barokní z 18. století, radikálně byla přestavěna v roce 1872 při přechodu na parostrojní provoz. Výrobní podlaží varny je uloženo na ocelové traverzy podepřené litinovými sloupy se zdobnými hlavicemi. Patro ale bylo ve 20. století zvýšeno a znovu zastropeno novou ocelovou konstrukcí se železobetonovými stropními deskami, přičemž původní sloupy a nosníky byly částečně využity. Nosnou konstrukci krovu tvoří ocelové příhradové nýtované nosníky, na které jsou uloženy dřevěné vaznice a krokve. Máčírna tvoří západní šást budovy a byla přistavěna v letech 1931-32. Jsou v ní umístěny čtyři funkční ocelové nýtované kónické náduvníky sloužící k máčení ječmene, včetně vodovodních trubek a armatur.

Prohlášení za památku

Pivovar (máčírna, sladovna, varna) byl spolu s celým areálm kolínského zámku 3. května 1958 zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 32795/2–4102.