Cesty a památky

Kolínsko » Kolín » nový židovský hřbitov

nový židovský hřbitov

Kolín, Funerálie, Náhrobky

Nový židovský hřbitov vznikl v letech 1886–87, kdy nahradil starý židovský hřbitov a židovským obyvatelům Kolína sloužil až do druhé světové války. Dne 15. března 1945 hřbitov poškodily výbuchy několika bomb při spojeneckém bombardování Kolína. V roce 1989 byla zabrána část hřbitova pro výstavbu domů, čímž se jeho rozloha zmenšila na 7198 m². Současně byla zbořena i původní brána a obřadní síň, stojící po její pravé straně, původně sloužící jako modlitebna (synagoga?) z které byl již v roce 1982 odvezen aron ha-kodeš do synagogy v Northswoodu u Londýna, kde je dodnes. Většina z tisícovky náhrobků na novém židovském hřbitově je ovlivněna nežidovskou hřbitovní tvorbou a to jak ve formách, materiálu, výzdobě i nápisech ve kterých převažuje latinka (čeština a němčina) nad hebrejštinou.

Mezi náhrobky vynikají:

u levé (jižní) hřbitovní zdi:

hrobka kolínského obchodníka s koňmi Jindřicha Kleinera (1896–1915) z černé leštěné žuly z roku 1915 od neznámého autora, která vyniká originálním provedením;
hrobka* tragicky zesnulého Arnošta Mandelíka (1877–1914), kterou v roce 1915 vytvořil Jan Kotěra, doplněná sochou klečícího melancholického mladíka se skloněnou hlavou, jejímž autorem je s největší pravděpodobností Jan Štursa, což nepřímo dokládá vzájemná korespondence mezi umělci. Přítomnost figurální plastiky na židovském náhrobku je v této době velmi neobvyklá;
hrobka** majitele ratbořského velkostatku Bernarda Mandelíka (1844–1910) z roku 1910 z černé leštěné žuly, na které vyniká jeho portrétní busta z bílého mramoru. Monumentální konstrukce nese prvky geometrické moderny, podepřená je dvěma sloupy, ukončenými hlavicemi se secesním dekorem. Dílo je sice signováno kolínským sochařem Janem Drobníkem, ale předpokládá se, že Drobník pouze realizoval návrh Jana Kotěry (není však písemně podloženo). Stejně tak se autorství busty připisuje Janu Štursovi s ohledem na její vysokou uměleckou úroveň a stylovou příbuznost se Štursovým dílem (není však písemně doloženo);
hrobka Ignáce Bauera, otec Adolfa Bauera, stavitele kubistické vily v Libodřicích;
hroby Kláry a Filipa Kafkových, tety a strýce spisovatele Franze Kafky, který ve svých vzpomínkách rád vzpomínal na veselou náturu svého strýce, oblíbeného kolínského obchodníka;

naproti hrobce Bernarda Mandelíka:

velká hrobka* rodiny Koblerových z doby kolem roku 1915 od neznámého autora (snad Jana Kotěry ?), dobře obeznámeného s plečnikovským přístupem ke klasicismu.

vpravo od vstupních vrat:

hrobka** kolínského průmyslníka Zikmunda Feldmanna (1855–1917), kterou v roce 1921 navrhl Jan Kotěra. Náhrobek tvoří deska s prostým trojúhelníkovitým štítem z černé leštěné žuly, bez dekorativních detailů;
hrobka Zikmunda Poláčka (1852–1924), zakladatele legendární kolínské kavárny American;
hrobka Bedřišky Reichnerové (1893–1916), sopranistky a operní zpěvačky Národního divadla v Praze v letech 1914–16;

u severní hřbitovní zdi:

hrobka Růženy (1856–1922) a Viléma (1846–1932) Saudkových, rodičů známých spisovatelů Roberta a Gisy;

v zadní části hřbitova:

náhrobky kolínských rabínů Josefa Gugenheimera (1831–96) a jeho syna Rafaela Gugenheimera (1868–1916);
štíhlý obelisk označuje hrob Samuela Petschka (1825–91), mladšího bratra zakladatele slavného rodu průmyslníků a bankéřů Mozese.

Uprostřed hřbitova se tyčí pomník* židovským obětem nacismu odhalený 23. dubna 1950, postavený podle návrhu akademické sochařky Věry Bejrové a architekta Ing. Jaroslava Křeliny z roku 1948. Tvoří ho střední obelisk a osm nápisových desek se jmény 487 obyvatel Kolína, kteří zahynuli za holocaustu. V pomníku je uložena prsť z terezínského ghetta, z národního hřbitova v Terezíně, z Osvětimi, Majdanku, Lodže a Varšavy.

Prohlídku hřbitova je nutno předem objednat v Městském informačním centru.