První zmínka o farním kostele je z roku 1352, nález románského křížku z 12. století v roce 1863 na místě bývalého kostela může dokládat existenci kostela již v tomto období. V roce 1367 se vzpomíná kněz Beneš a od 17. prosince 1383 se uvádí kněz Václav ze Zdebuzevsi, 9. prosince 1398 sem byl dosazen kněz Jan z Třeštic, potom kněz Mikuláš a po jeho smrti 21. dubna 1414 kněz Jan Kunětický. Po jeho odstoupení přišel 11. března 1416 Ondřej a 18. října 1418 kněz Václav. Podací právo kostelní společně vykonávali zemané z Veltrub, z Jezeřan a ze Sendražic. Za husitských válek ves Jezeřany i s tvrzí zpustla, kostel ale zůstal zachován.
V roce 1570 odkázala Johanka Veltrubská z Tamfeldu 50 kop českých grošů na opravu a rozšíření kostela, která byla provedena po roce 1572 v renesančním slohu. K původnímu kostelíku, který byl změněn na sakristii, byla přistavěna nová loď s presbytářem a věží nad západním průčelím. Strop byl sbitý z prken na způsob klenby a okna byla ukončena polokruhově. V roce 1626 byla v Jezeřanech zrušena a kostel připadl na 159 let pod kolínský děkanát jako filiální, za hraběte Leopolda Kolovrata Krakovského byla v roce 1785 v Jezeřanech opět obnovena stálá duchovní správa.
V roce 1841 byl kostel zbořen z nařízení barona Steigra a do nově postaveného kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Veltrubech byla přenesena část jeho původního zařízení.
Z jezeřanského kostela se na místě dochovala pouze barokní brána v hřbitovní zdi, náhrobník druhotně zazděný v severní části hřbitovní zdi a těsně pod povrchem hřbitova zbytky základových zdí.
Tůma J.: Paměti osad na Kolínsku str. 90-93. Nakladatelství J. L. Bayer Kolín, 1915.
Kostel stával na pahorku uprostřed Jezeřan, v místech současného hřbitova.
GPS: 50°4'2.472"N, 15°10'39.447"E
Volně přístupné